OBĚTI ČESKÉ JUSTICEPouta
Jakmile jsem sepsal, co se mi stalo v Brně, přišel za to trest (podrobněji popsáno v kapitole „Podstrčené papíry“ pod bodem 2, a dále v kapitole „Psychiatrie“). Po vložení do spisu mi byly nasazeny pouta, už v Brně a následovaly každodenní technické prohlídky cely, v Litoměřících, které trvají dodnes . Pouta jsou mi nasazována vždy, když jdu ven z cely. Na vycházku jsem vyprovázen samostatně, také ve výběhu jsem rovněž izolován. Na dveře cely mi byly nasazeny dva magnety. Jeden ZP (zvýšená pozornost) a druhý červený, jež značí zvýšený dohled. Ten druhý mi však před třemi (pozn. v době zveřejnění deníku již před osmi) měsíci sundali. Ptal jsem se velitele, proč mi jsou nasazována pouta a on nedokázal pořádně odpovědět na mou otázku. „Přišlo to shora“, řekl. Ze začátku jsem si myslel, že je to kvůli mému paragrafu, ale časem mi došlo, že je to udělení lekce a trest za to, abych si příště už nestěžoval a nic nepsal. Pouta jsou mi nasazována do teď. Vždy mi je na tři dny sundají a pak zase nasazují. Taková je jejich hra.
Když jsem si na návštěvě o tom stěžoval svojí přítelkyni, že mě dokonce z Brna vezli v autobuse v kleci, následně mi jako trest byly pouta dávány i k advokátovi, to se nesmí, protože člověk u advokáta musí být svobodný. Další lekce, ať si nikde nestěžuji. Poslední dobou se mnou dozorci mluví a říkají: „To jste asi nebezpečný, že máte ty pouta, to jste se popral s nějakým policistou, že je máte, už jste zase nebezpečný?“ atd. Jako by si chtěli pořídit nějakou nahrávku, jako důkaz a čekají na moji reakci. Třeba chtějí, abych řekl: „Asi jsem“ nebo tak něco. Divné také je, že mi na celu dali nějakého spoluvězně, který pořád říkal: „To se tě asi bojí, když ti dávají ty pouta co?“ Tuto větu opakoval vícekrát. Jako by také čekal na nějakou moji reakci. Mám takový pocit, že ze mě budou chtít udělat nebezpečného člověka.
Tímto chci čestně prohlásit: „K nikomu jsem nebyl drzý a ani agresivní. Velitele jsem bral a beru jako autoritu, která se musí poslouchat. Jediný konflikt jsem měl s vězněm provokatérem, který byl na mě nastrčen (jak popisuji v kapitole „Vězeň provokatér“).
Pouta jsou mi nasazována jen v Litoměřicích a před tím v Brně. (V jiných věznicích mi je nedávali.)