OBĚTI ČESKÉ JUSTICEUpravené výpovědi

Upravené výpovědi a Ukázka, jak fungují soudy v ČR.

Soud si pro svůj předem připravený rozsudek upravil naše výpovědi, a tak si sám vytvořil důkazy, o které se pak ve svém rozsudku opíral. Některé důležité informace ve výpovědích jsou záměrně zamlčeny a dokonce některé věty pozměněny a přepsány úplně jinak než byly skutečně řečeny a tak mají jiný význam. Soud záměrně přehlíží důkazy naší nevinny a snaží se maskovat podlou práci policie!

S advokátem jsme vybrali pár příkladů, které níže uvádíme pro představu, jak soud pracuje v našem případu.

1. Výslech svědka Rostislava Kudeříka:

1.1.Úvod:

Zde soud zcela přešel a snažil se zamaskovat to, jak se svědek Kudeřík u soudu prořekl, že se s policií kvůli tomuto případu viděl celkem 3 x a pouze až na třetí schůzce byli přítomni advokáti. Policie tudíž měla dostatek času, ho připravit na jeho vymyšlenou výpověď, která se jako přes kopírák shodovala s výpovědí Andrese. I přes to, co jsme u soudu slyšeli, Předseda senátu do svého rozsudku napsal, že hodnotí výpověď tohoto svědka jako věrohodnou!

Jak jsem u soudu uvedl, svědek Kudeřík není úplně normální člověk a toho policie dokonale využila, a zpracovala jej, aby vypověděl, co chtějí. Sami si níže přečtete, co u soudu skutečně řekl, jak byla jeho výpověď upravena, zkrácena, a co v rozsudku u soudu napsal  Předseda senátu. Prostě neuvěřitelné!

1.2. Rozsudek soudu I. stupně

V odůvodnění rozsudku soudu I. stupně na straně 20 a 21 soud uvádí:

„Z výpovědi Rostislava Kudeříka, kterou soud hodnotí jako věrohodnou, vyplývá, že jmenovaný pracoval v hotelu DŮM od května 2011 do konce roku 2012 nejprve oficiálně, později, když zařízení přešlo „pod ředitelství“ pana Boreckého , pomáhal s ostrahou objektu. ……

…. Na pokyn Brůčka všichni ještě s Markem proběhli celý hotel, jestli tam není někde dotyčný schovaný. …. „

1.3. Skutečná výpověď přepsaná z nahrávky u soudu – výpověď svědka Rostislava Kudeříka

Mgr. MUDr. Keprle dotaz Kudeříkovi: „Vy jste teď uvedl, že jste to dohledával podle různých pomůcek, mobilu, notebooku, s panem kapitánem. A že to bylo v průběhu výslechu. U toho výslechu, o kterém mluvíte, když jste to takto dohledával, byli u toho advokáti?“

Sv. Kudeřík: „Já myslím, to byl přípravný výslech k tomu, když já jsem se s ním poprvé byl kontaktovat ohledně toho, že mi přišla smska a začali mě nahánět lidi kvůli tomu, že se můj, můj známý dopustil závažného trestného činu a abych kontaktoval na telefonní číslo 974 ... přesně si ho nepamatuji, abych kontaktoval, že musím podat vysvětlení něčeho.“

Mgr. MUDr. Keprle: „Takže byl to výslech nebo vysvětlení?“

Sv. Kudeřík: „Vysvětlení. To nebyl výslech, to, my jsme, já jsem k tomu musel přijít, protože já jsem si původně nepamatoval vůbec nic. Já jsem to vzal takhle - stalo se a neřešil jsem to.“

Mgr. MUDr. Keprle: „A to vysvětlení jak dlouho trvalo? Jak dlouho jste to tam dohledávali?“

Sv. Kudeřík: „Vím, že to začalo nějak kolem dvanácté hodiny a myslím, že ve tři hodiny odpoledne už jsem odcházel. Ale myslím si to.“

Mgr. MUDr. Keprle: „A u toho bylo kolik policistů?“

Sv. Kudeřík: „Asi pět.“

Mgr. MUDr. Keprle: „A zeptám se tedy, advokát nějaký u toho byl či nebyl?“

Sv. Kudeřík: „No pokud vím, tak tam byli jenom policisté.“

Mgr. MUDr. Keprle: „A kolikrát celkově jste tedy kvůli této věci byl na Policii ČR?“

Sv. Kudeřík: „2x? Jednou kvůli podání toho vysvětlení a podruhé, když byli přítomni advokáti a byla, byla, byl dělán oficiální zápis a jelo se na, a jelo se na hotel DUM vyhledat ten pokoj a vyhledat ty ostatní, vyhledat, prostě ten pokoj, abych ukázal, jak to probíhalo, abych ukázal ta místa, kde jsem stál, jak se tam šlo atd.“

Mgr. MUDr. Keprle: „A potom se zeptám tedy ještě, setkali se s Vámi policisté ještě mimo této záležitosti, myslím v souvislosti s tímto případem? Mimo to, co jste dnes uvedl? Ještě při jiné příležitosti?“

Sv. Kudeřík: „Akorát jednou, a to jsem nevěděl, o co šlo. To mi řekli, že se mám dostavit k podání vysvětlení, jestli neznám, oni to vedli tak, že já jsem si myslel, že se jedná o mého bývalého společníka, který mi přebral firmu a nevěděl jsem, že jde tady o tohle. Bylo mi to potom na tom vysvětlení objasněno, že jde úplně o něco jiného. Já jsem žil v tom, že jde o to, že mi můj bývalý společník přes svojí přítelkyni, mě připravil o firmu.“

Mgr. MUDr. Keprle: „A o co jiného tedy šlo?“

Sv. Kudeřík: „Šlo o to, že za doby mého působení ...“

 

Mgr. MUDr. Keprle: „Ne, myslím, o co šlo ve skutečnosti v tom výslechu? Tak.“

Sv. Kudeřík: „Ve výslechu šlo o to, o mé fungování na hotelu DUM, že se tam něco stalo. Ne výslechu. V tom vysvětlení šlo o to, že na hotelu DUM za mého působení se něco stalo. Někdo tam byl a měl jsem vysvětlit moji funkci.“

Mgr. MUDr. Keprle: „Tak potom se tedy zeptám, kolik bylo celkově vysvětlení, podání vysvětlení v této věci?“

Předseda senátu: „Pane doktore, na to jste se ptal před chvílí.“

Mgr. MUDr. Keprle: „Ale to číslo jsem neobdržel, podání vysvětlení.“

Předseda senátu: „Pan svědek Vám říkal, že kromě té výpovědi svědecké, 2x podával vysvětlení.“

Mgr. MUDr. Keprle: „Ano. Dobře.“

Státní zástupce: „Já nevím, jestli jsem to špatně, tomu rozuměl tedy, ale jak pan obhájce se ptal, kolikrát vypovídal na policii a pan svědek řekl 2x. Tak já teď nevím, jestli 2x vysvětlení plus svědecká výpověď nebo podání vysvětlení a svědecká výpověď?“

Předseda senátu: „Tak dobře. Abychom odstranili ten rozpor. Pane svědku, kolikrát celkem - teď nerozlišujte výpověď, vysvětlení - kolikrát celkem jste vypovídal na policii?“

Sv. Kudeřík: „I s tím, co nebylo na policii, ale s policisty, 3x. Jednou to bylo, jednou to bylo mimo policii, to bylo v soukromí, bylo na Smíchově, když mi přišla ta smska. Páni policisté se mě ptali takovým zavádějícím způsobem, že jsem myslel, že chtějí řešit to, že mě můj kolega připravil o firmu, a to jsem snad jako myslel, že někoho napadlo, že prostě to. No, bohužel, potom jsem šel na policii a vylezlo z toho úplně něco jiného.“

Předseda senátu: „Dobře.“

Sv. Kudeřík: „To bylo podruhé a potřetí to bylo, když tam byli advokáti a bylo se na hotelu DŮM a dělal se, dělal se ten hlavní záznam.“

 

1.4. Upravená výpověď v protokolu od soudu – výpověď svědka Rostislava Kudeříka:

A toto je uvedeno v protokolu z jednání:

K dotazu obhájce Mgr. MUDr. Keprleho uvádí: Pokud jsem uváděl, že jsem při výslechu používal notebook, mobilní telefon apod., tak v té době to nebyl výslech, ale vysvětlení -vím, že začalo kolem 12. hodiny a myslím, že v 15,00 hodin odpoledne jsem již odcházel, bylo u toho asi 5 policistů, pokud vím, tak tam byli jen policisté. Kvůli této události jsem byl na policii dvakrát, jednou kvůli podání vysvětlení, a podruhé, když byli přítomni advokáti a byl proveden oficiální zápis a jelo se na hotel DUM, abych ukázal pokoj a jak to celé probíhalo. Na dotaz, zda se se mnou policisté setkali ještě mimo této záležitosti, tedy v souvislosti s tímto případem, uvádím, že jen jednou, nevěděl jsem, o co šlo, řekli mi, že se mám dostavit k podání vysvětlení, myslel jsem si, že se jedná o mého bývalého společníka, který mne připravil o firmu, nevěděl jsem, že se jedná o tento případ, až při podání vysvětlení mi to bylo objasněno, ve skutečnosti ve vysvětlení šlo o to, že na hotelu DUM za mého působení se něco stalo, tedy někdo tam byl, a měl jsem vysvětlit moji funkci. Na dotaz, kolikrát celkem jsem vypovídal na policii, uvádím, že i s tím, co nebylo přímo na policii, ale s policisty -3krát, mám tím na mysli, že jednou to bylo na Smíchově, když mi přišla SMS zpráva, kdy se mne policisté ptali zavádějícím způsobem, že jsem se domníval, že chtějí řešit to, že mne můj kolega připravil o firmu, jak jsem již uváděl, a poté jsem šel na policii a vyšlo najevo úplně něco jiného – tedy to bylo podruhé, a potřetí to bylo, když tam byli advokáti a byli jsme na hotelu DUM, kdy se prováděl hlavní výslech.

(Z upraveného protokolu není zcela jasně vidět, že policie ovlivnila svědkovu výpověď a zcela v protokolu chybí věta „ Já jsem si původně nepamatoval vůbec nic:“ Chybí důležité informace, které hodnotí svědkovu výpověď a jeho věrohodnost).

 

1.5. Rozsudek odvolacího soudu

A nyní co uvedl k výpovědi svědka Kudeříka odvolací soud

Argumentu, že způsob ukrytí poškozeného v hotelu DŮM nesvědčí, že by mělo dojít k jeho likvidaci, když míra jeho utajení byla velmi benevolentní, rozhodně také nelze přitakat. Nejen obžalovaný Jakub Andres, ale hlavně nezaujatý svědek Rostislav Kudeřík barvitě popsal jaká byla „nervní“ odezva obžalovaného Petra Brůčka, když zjistil, že poškozený svéhlavě tento hotel  na pár hodin opustil. Proč by takovým způsobem obžalovaný Petr Brůček reagoval, když měl zajistit pouze vycestování poškozeného, nacházejícího se jinak v Čechách s platným osobním dokladem, není dost dobře zřejmé.

Komentář: Tady se můžete podívat, jak svědkovu výpověď hodnotil Odvolací soud. Z tohoto hodnocení je vidět, jak se soudci navzájem podrží i přesto, že svědek je zcela nedůvěryhodný a ovlivněný policií, což je z jeho výpovědi jasně vidět!

 

 

 

 

2. Psychologický posudek Petra Brůčka – žádost o přezkoumání:

2.1 Úvod

Zde je ukázka toho, jak se psycholog Balík vykrucoval u soudu a vymýšlel nesmyslné důvody, proč nemůže ukázat mé výsledky a odpovědi, ze kterých vypracoval můj psychologický posudek. Argument, že je dá nějakému kolegovi na přezkoumání, jen dokazuje, jak jsou soudní psychologové propojeni a navzájem se vždy podrží. Přitom neexistuje žádný důvod, proč by je nemohl založit do spisu. Při mých otázkách, které jsem psychologovi Balíkovi pokládal, se mi ani nepodíval do očí.

Soud i přesto, že psycholog Balík odmítl   mé výsledky založit do spisu hodnotí jeho posudek věrohodným a dostatečným znaleckým posudkem. Psycholog Balík dokonce popisoval metody, které na mě údajně aplikoval, které se ale ve skutečnosti vůbec nedělaly. Neuvěřitelné, co vše je v naší zemi možné! V protokolu od soudu je jeho výpověď v této části značně zkrácena a není z ní vidět, jak se vykrucuje a vymýšlí nesmyslné důvody proč nemůže mé výsledky založit do spisu.

2.2.  Rozsudek Soudu I. stupně

V odůvodnění rozsudku soudu I. stupně se uvádí:

„Pokud se týká hodnocení zpracovaných znaleckých posudků z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a klinická psychologie, potom soud nenachází žádné relevantní důvody pro to, aby přistoupil k zadání zpracování doplňku daného posudku či posudku revizního. Oba znalci beze zbytku odpověděli na otázky, které jim byly zadány. Dostatečným způsobem zodpověděli i dotazy při hlavním líčení a závěry znaleckého zkoumání soud hodnotí jako věrohodné a dostatečné a nenachází důvody pro pochyby o jejich správnosti.“  ( S tímto se ztotožňuje i odvolací soud samozřejmě!).

 

2.3. Skutečná výpověď přepsaná z nahrávky od Soudu – psycholog Balík.

Mgr. MUDr. Keprle: „Zeptám se, máte nějaké záznamy o výsledcích těch testů? Kdyby měly být přezkoumány, máte je k dispozici?“

PhDr. Balík: „Mám, ale není problém, pokud by to chtěl někdo přezkoumávat, aby si ty testy udělal znova.“

Mgr.MUDr. Keprle: „To já vím, ale výsledky od mého klienta, to znamená od pana Brůčka založit případně do spisu?“

PhDr. Balík: „Nemohl.“

Mgr. MuDr. Keprle: „A proč ne?“

 PhDr. Balík: „Protože se to nedělá.“

Mgr. MUDr. Keprle: „Dobře. A proč se to nedělá?“

PhDr. Balík: „Výsledky od obž. Brůčka nemohu založit do spisu, protože nechci býti potrestán Psychologickou asociací, že budu zveřejňovat výsledky testů a hodnocení těch testů, to se prostě nedělá. Kdyby jste prozkoumal, já nevím, teď mám za sebou něco přes tisíc posudků, ani v jednom případě jsem tuhle věc neudělal a neudělám to ani do budoucna. To se prostě nedělá.“

Mgr. MUDr. Keprle: „Dobře. A v případě, že budete zbaven mlčenlivosti?“

PhDr. Balík: „Ale tady nejde o mlčenlivost, já to mohu poskytnout kolegovi, který bude přezkoumávat výsledky, to není problém, ale nebudu to poskytovat. Prostě je to samé jako kdyby soudní spis běhal po veřejnosti.“ 

Mgr. MUDr. Keprle: „Já mám ještě další dotazy.“

 

2.4. Upravená výpověď v protokolu od Soudu – psycholog Balík

Mám k dispozici záznamy o výsledcích testů, pokud by tyto měly být přezkoumány. Výsledky od obžalovaného Brůčka nemohu založit do spisu, protože se to nedělá, nechci býti potrestán Psychologickou asociací, že budu zveřejňovat výsledky testů a hodnocení testů. Nejde o to, že bych byl zbaven mlčenlivosti, není problém toto poskytnout kolegovi, který bude přezkoumávat výsledky, ale jinak toto poskytovat nebudu – je to jako kdyby soudní spis byl přístupný veřejnosti.

Komentář: V této upravené výpovědi v protokolu není vidět, jak se psycholog balík vykrucoval nesmyslnými důvody. Proč nemůže založit mé výsledky do spisu. Soud to záměrně skrývá kvůli jeho věrohodnosti.

 

3. Výpověd Matěje Buchela o 500 eurových  bankovkách:

3.1 Úvod

Zde se můžete podívat, jak si soud upravil Maťovu výpověď o 500 eurových bankovkách. Nejenže si ji soud upravil a přepsal tak, že tato část pak měla opačný význam, než Maťo skutečně řekl, ale ještě se o tu upravenou výpověď soud v rozsudku opíral. Prostě neskutečné!

 

3.2 Rozsudek Soudu I. stupně:

V odůvodnění rozsudku soudu I. stupně se uvádí:

„Námitka obžalovaného Buchela, že bankovky v hodnotě 500 Euro není možno na Slovensku sehnat, nemůže v žádném případě obstát. Je jistě pravdou, že nominální hodnoty nejsou v rámci hotovostního platebního styku běžné, na druhou stranu není pochyb o tom, že tyto nominály v oběhu jsou a bankovní domy jimi samozřejmě disponují. Nelze tedy akceptovat, že by se k nim nebylo možné dostat.“

 

3.3. Maťova skutečná výpověď přepsaná z nahrávky od soudu o 500 eurových bankovkách:

„Další věc, co jsem chtěl dodat, je to, že pan obžalovaný též říká, že to byly pětiseteurovky. Nevím, jako na Slovensku prostě pětiseteurovku nikde jinde než v bance nedostanete. Prostě na ulici anebo, i v Čechách určitě jezdíte na dovolené a pětiseteurovku si nikdy nenecháváte vyplatit, protože prostě nikde ten peníz nevezmou, takže to to peníz, který prostě je pro normálního člověka pomalu nedosažitelný, mimo to, že ho získá z banky. Já jsem také, mám tu i výpisy ze svých účtů, nikdy v životě jsem takovou sumu neměl na účtu. Takže to bych chtěl k tomu dodat asi. A to je zatím všechno.“

3.4. Maťova  upravená výpověď v protokolu od soudu o 500 eurových bankovkách:

„Dále chci dodat, že obž. Andres také uvádí, že to byly bankovky v hodnotě 500 Euro, ale na Slovensku tuto bankovku nikde v bance nedostanete, pro normálního člověka je nedosažitelné získat ji z banky. Mám zde i výpisy ze svých účtů a nikdy v životě jsem takovouto sumu určitě neměl.“

 

4. Andresova výpověď o schůzce na Barrandově a odchodu na party Sensation White.

 

4.1 Úvod

Zde si soud upravil a zkrátil Andresovu výpověď. V protokolu se snažil skrýt to, že Andres ve své skutečné výpovědi odchod na tuto party  potvrzuje. Soud ho poté ještě k tomu v rozsudku obhajuje, že se mohl splést, a že se tato událost nikterak neovlivňuje důkazní situaci. Ale toto velmi ovlivňuje důkazní situaci, protože zde jsme Andrese nachytali při lži! Protože v té době, kterou uvádí, jsem už dávno na Barrandově nebydlel. Tudíž žádná tato schůzka, jak tvrdí, nemohla být! Tohle je důležitý důkaz toho, že si to Andres celé vymyslel a soud ho ještě kryje a obhajuje. Mimo to, jsem v životě na party Sensation white nebyl! ( Party Sensation white byla koncem května 2013. Já bydlel na Barrandově do března 2013, stěhoval jsem se cca 2 měsíce před touto party. )

Soudu  byly předloženy 3 důkazy:

  1. přepis energií
  2. GPS login stěhovacího vozu, je tam datum, čas i trasa
  3. Smlouva o pronájmu nového bytu

 4.2 Rozsudek Soudu I. Stupně:

V odůvodnění rozsudku soudu I. stupně se uvádí:

„Pokud je obhajobou vehementně namítáno, že obž. Andres se nemohl po provedení vraždy setkat v bydlišti Brůčka s Buchelem při přípravě na akci „White sensation party“, potom soud uvádí, že toto případné jejich setkání jednak není pro celou důkazní situaci nikterak zásadní, kromě toho však obž. Andres ve své výpovědi nehovořil zcela kategoricky o tom, že se v případě tohoto setkání jednalo o připravovaný odchod osob na právě  tuto kulturní akci. Obžalovaný Andres k této věci vypověděl, že se zřejmě jednalo o odchod na toto party. Nelze tedy vyloučit, že se mýlil. Znovu je potřeba zopakovat, že tato událost důkazní situaci ve světle ostatních provedených důkazů nikterak zásadně neovlivňuje.  (Pozn.: Soud zde hovoří o ostatních provedených důkazech, ale žádné provedeny nebyly. Soud nás odsoudil jen na základě vymyšlené výpovědi Andrese.)“

4.3.  Skutečná výpověď Andrese přepsaná z nahrávky u soudu o schůzce na Barrandově a odchodu na party:

JUDr. Karola: „Vy jste zde uvedl v té dřívější části své výpovědi učiněné před soudem dnes, že, že se ty osoby chystaly na nějakou party.“

Obž. Andres: „Ano.“

Předseda senátu: „Pardon, bylo řečeno, že se chystaly ven.“( Pozn.: Zde se Andresovu lež snaží Předseda senátu zachraňovat)

Obž. Andres: „Ale já jsem...“

JUDr. Karola: „On to říkal. Party. Říkal jste party?“

Obž. Andres: „Ano. To jsem říkal.“

JUDr. Karola: „To byla jaká party?“

Obž. Andres: „Myslím si, že to byl Sensation White v Letňanech.“

JUDr. Karola: „A říkali, že tam jedou nebo?“

Obž. Andres: „No. Zaprvé mi to říkal Petr a zadruhé měli na sobě bílé oblečení, takže jsem předpokládal, že to tak asi bude.“

JUDr. Karola: „Brůček?“

Obž. Andres: „Ano.“

JUDr. Karola: „Oblečeni byli jak tedy?“

Obž. Andres: „V bílém.“

JUDr. Karola: „V bílém.“

Obž. Andres: „Jak Petr, tak i pan Buchel.

 

4.4. Andresova upravená výpověď v protokolu od soudu o schůzce na Barrandově a odchodu na párty:

„Pokud jsem uváděl, že osoby se chystaly na nějakou party, myslím, že to byla Sensation White v Letňanech, jednak mi to říkal obž. Brůček, a jednak na sobě měly bílé oblečení – tedy jak obž. Brůček, tak i obž. Buchel. Z bytu jsem odcházel jako první, byl jsem tam 10 -15 minut. (Pozn. : To je vše, co je uvedené v protokolu. Není zde zaznamenán vstup Předsedy senátu a ani otázky Maťova advokáta, na které Andres odpovídá a odchod na tuto akci potvrzuje. Z tohoto  není nic zřejmé a lež je skrytá.)

4.5. Rozsudek odvolacího soudu .:

V odůvodnění rozsudku odvolacího soudu se uvádí:

„Hodnocení výpovědi obžalovaného Jakuba Andrese stran setkání s obžalovaným Matějem Buchelem v bytě obžalovaného Petra Brůčka  se věnoval podrobně již nalézací soud. Směruje-li toto setkání obžalovaný Jakub Andres cca půl roku po spáchání trestného činu vraždy, není to v rozporu ani s výpovědí obžalovaného Petra Brůčka, že na Barrandově bydlel do března 2013. Nutno také připomenout, že, jak již správně zdůraznil soud prvního stupně, obžalovaný Jakub Andres nikdy kategoricky neprohlásil, že k tomuto setkání došlo při příležitosti pořádání party Sensation white.“

Komentář: Odvolací soud je zopakoval, co ve svém rozsudku napsal soud I. Stupně a přidal si k tomu svůj vlastní nesmyslný postřeh, že Andres řekl, že to bylo půl roku po spáchání trestného činu, a to jsem na Barrandově bydlel, tak je vše v pořádku! Úplně přešel, stejně jako Soud I. stupně, že jsme byli v bílém a že  Andres říkal , že já jsem mu řekl o odchodu na Sensation white!

V odůvodnění rozsudku odvolacího soudu se dále uvádí:

„…přičemž jinak co se týče počtu setkání obžalovaného Jakuba Andrese s obžalovaným Matějem Buchelem, v procesně použitelných výpovědích popisuje prvně jmenovaný jen setkání v Brně a v bytě obžalovaného Petra Brůčka ( obsah schůzky úředního záznamu  v případě, že je dotčená osoba vyslechnuta po zahájení trestního stíhání nelze použít jako důkaz).“

Komentář: Jelikož jsme se advokátem opřeli o Andresovu první výpověď, která byla učiněna při zahájení trestního stíhání, ve které uvádí, že obžalovaného Buchela viděl pouze v Brně a další údajné setkání neuváděl, se zde odvolací soud zmiňuje, že tato první Andresova výpověď nemůže být podle zákona použita! To se jim samozřejmě hodí do krámu. Ta první výpověď dokazuje, že jsem v době akce Sensation white nebydlel na Barrandově a Andres  si tuto údajnou schůzku vymyslel. Soud I. Stupně a Odvolací soud se snaží všemi možnými způsoby jeho lež zamaskovat.

 

5. Výpověď o kamarádovi Petrů, který pracoval na kriminálce na vraždách a o mé otázce k němu:

5.1. Úvod

Zde si soud upravil a pozměnil místo, kde jsem se ptal svého kamaráda Petrů, jestli když někdo na někoho hodí vraždu, jestli se z toho ten člověk může dostat. Já jsem řekl, že jsem se ho zeptal při parkování v autě před restaurací a soud to upravil tak, že jsem se ho ptal při posezení v restauraci. Tím se snažili tuto část znevěrohodnit, protože až by se ptali mého kamaráda Petrů, tak by řekl, že to bylo při parkování v autě před restaurací. Tím by vznikl rozpor, který sami vytvořili. Ale oni si asi neuvědomují, že člověk, který mluví pravdu, ví, co říká, protože ta situace se skutečně stala! Další důležitý důkaz mé nevinny, který chtěli zničit úpravou v protokolu. To dokazuje, že jsem měl skutečné obavy, že Andres tuto vraždu na mě hodí. Proč bych se ho na to jinak ptal?

I přesto, že jsem toto u soudu řekl, Soud I. stupně tohoto důležitého svědka nevyslechl.

U odvolacího soudu tento svědek předložil prostřednictvím mého advokáta čestné prohlášení,  že jsem se ho na to skutečně ptal, ale Odvolací soud toto zcela přešel a vůbec to neřešil. Ani si toto prohlášení pořádně nepřečetl, jen se na něj podíval a položil jej na stůl.

 

 

5.2.Skutečná výpověď přepsaná z nahrávky od soudu o kamarádovi Petrů a mé otázce k němu:

„V té době jsem se vídal s mým kamarádem  Petrů, který pracoval 10 let na vraždách. Potkal jsem ho vlastně, když jsem se přestěhoval do Mečislavovy, tak on tam bydlel. On tam bydlel vlastně. V tom, v tom baráku. Jsme se vídali, venčili jsme spolu psy. Znali jsme se už třeba rok vlastně, když jsem se ho zeptal. Jeli jsme společně já, on a Matias Giomdoni na večeři do, do Jelicy - to je na Zlíchově. To je taková restaurace, srbská. Nevím, jestli to znáte, dobrá restaurace. Tam jsem v autě, když jsem parkoval, jsem se ho zeptal, jestli když někdo na někoho hodí vraždu a udělá to dobře s tím, že se tam najde jakoby i jeho DNA, jestli se má ten člověk šanci dostat jakoby z jeho zkušeností. Nevím, zajímalo mě to, protože dělal 10 let na vraždách. On mi řekl, že ne. Že těžko, prostě že těžko. To mě nepotěšilo. Matias  ještě mi říkal: Ty vole, co tě to zajímá, jako prostě? Já říkal, že jen tak prostě. No. Dál jsem to neřešil.“

 

5.3. Upravená výpověď v protokolu u soudu o kamarádovi Petrů a mé otázce k němu:

„V té době jsem se viděl s kamarádem Láďou Petrů, který pracoval deset let na vraždách, bydlel v Mečislavově ulici. Vídali jsme se asi rok, když jsem se ho zeptal při jednom posezení v restauraci společně s Matiasem Giomdonim, jestli když někdo na někoho hodí vraždu a udělá to tak, že se tam najde DNA toho člověka, jestli se z toho má ten člověk možnost dostat. Řekl mi, že ne. To mě nepotěšilo. Matiasovi jsem na jeho otázku odpověděl, že mě to zajímá jen tak, dál jsem to neřešil.“

 

6. Odcestování poškozeného na pas z ČR do Thajska

 

6.1. Úvod

Zde soud zcela přešel část mé výpovědi, kde říkám, že poškozený přijel do Prahy bez pasu, a že když jsem toto sděloval Andresovi, tak ho napadlo, že odcestuje na pas nějakého jeho kamaráda, který mu je podobný. Nejenže, soud toto mé vysvětlení zcela přešel, ale ještě do rozsudku uvedl, že toto nebylo vysvětleno. Také zcela přešel to, že jsem říkal, že padělané doklady se měly udělat až v Thajsku a poškozený měl odcestovat na svůj vlastní pas. Soud slyší jen to, co chce!

6.2. Rozsudek soudu I. stupně :

V odůvodnění rozsudku soudu I. stupně se uvádí:

„Logiku také soud nenachází v tvrzení obžalovaného Brůčka, že po příletu do Thajska měl poškozený být ukryt ve vnitrozemí „ než se udělají doklady“, když přece dotyčný na nějaké         ( jak Brůček uváděl již před tím) padělané doklady do země přiletět.“

 

6.3. Skutečná výpověď přepsaná z nahrávky od soudu o odcestování poškozeného do Thajska:

Mgr. MUDr. Keprle k Brůčkovi: „Můžete vysvětlit otázku - Vy jste uvedl, že vlastně oběť, dneska již to víme, ten Jáno, přijel do Prahy bez pasu. Jakým způsobem …“

Předseda senátu: „Pardon, tady nebylo řečeno, že přijel bez pasu …“

Mgr. MUDr. Keprle: „Ne, že řekl, že nemá pas.“

Obž. Brůček: „Ano.“

Mgr. MUDr. Keprle: „Pardon, omlouvám se. Že řekl, že nemá pas. Jakým způsobem tedy měl odcestovat do toho Thajska?“

Obž. Brůček: „Jo, vidíte. On, vlastně já jsem to říkal panu Andresovi a on se na chvilku, on se na chvilku zamyslel a říká, že to je pitomec a pak říkal, že sežene pas nějakého kamaráda, který mu je podobný, že odcestuje vlastně na pas kamaráda. Jsem zapomněl jsem vlastně říct, no. To bylo vlastně ten večer, když jsem mu volal, že ten večer, když jsem mu volal, že vlastně Jano je vlastně v Praze, tak tohle ho vlastně jakoby napadlo, že to vyřídí, že odcestuje na, jako chvilku se zamyslel a že odcestuje na pas kamaráda.“

 

6.4. Rozsudek odvolacího soudu:

V odůvodnění rozsudku odvolacího soudu se uvádí:

„Lze sice souhlasit s tím, že pokud jde o požadavek o údajné vycestování poškozeného do zahraničí, obžalovaný Petr Brůček na rozdíl od závěrů soudu prvního stupně jednoznačně netvrdil, že poškozený potřeboval falešnou identitu. Obstarání případného falešného pasu by však tak jako tak bylo nezbytností, neboť poškozený neměl mít svůj cestovní pas.“

 

 

Komentář: Odvolací soud na rozdíl od soudu prvního stupně připustil, že jsem nikdy netvrdil, že poškozený potřeboval k vycestování z ČR do Thajska falešnou identitu, ale opět zcela přešel mé vysvětlení, že mi Andres řekl, že poškozený odcestuje na pas jeho kamaráda, který je mu podobný, když jsem mu sdělil, že poškozený nemá pas, když přijel narychlo do Prahy. Soud si prostě potřebuje něco najít, aby mohl zdůvodnit svůj vykonstruovaný a účelový rozsudek. Ale že tuto informaci jsem obdržel  od Andrese vůbec neřeší, přehlíží a snaží se jí zpochybnit!

 

7. Má výpověď (Brůčkova) o benzínové pumpě OMV:

7.1. Úvod

Zde soud naprosto změnil, co jsem skutečně řekl, já jsem řekl, že na benzínce OMV, která se nachází v Brně, Andres předtím nikdy nebyl, že jsem mu o ní říkal já. Soud to přepsal tak, že já jsem na této benzínce nikdy předtím nebyl a že mi o ní řekl Andres. Tím se mě snažil znevěrohodnit, protože ve své výpovědi uvádím (v dřívější části), že v Brně na parkovišti u Tesca, které je kousek od benzínky OMV jsem byl už předtím a že toto místo jsem znal! Neuvěřitelné!

 

7.2. Skutečná výpověď v protokolu od soudu o benzínové pumpě OMW:

Obž. Brůček: „Určitě, určitě. Zastavili jsme vlastně na benzínce OMV, tam pan Andres jsem mu řekl, že tam je benzínka jsem mu říkal já vlastně. Tam předtím nikdy nebyl. Že tam počkal.“

JUDr. Karola: „OMV je na které dálnici?“

Obž. Brůček: „Směrem na Bratislavu. Je tam vlastně, když se odbočí vlastně doprava směrem na Bratislavu, tak po pravé straně to Tesco už je vidět vlastně z dálnice. Pak u benzínky OMV se zahne doprava, zase doprava, tam je myslím že kruháč, možná, jestli si pamatuji správně, myslím. Doprava, doprava a tam se vlastně dostanu zpátky na to parkoviště.  Tam a tam někde zhruba uprostřed toho parkoviště jsme se sešli vlastně s panem Buchelem.“

JUDr. Karola: „Kdo se sešel?“

Obž. Brůček: „Já, pan Buchel a Jano. V tom autě.“

JUDr. Karola: „A pan Andres byl kde?“

03:56:37 - Obž. Brůček: „Na benzínce OMV čekal, protože řekl, že z důvodu jakoby vyzrazení vlastně, že je to falšování dokladů, napomáhání uprchlíkovi, že zůstane vlastně na té benzínce.“

JUDr. Karola: „A ta vzdálenost, kdy Vy jste …“

Obž. Brůček: „200m? Maximálně. 100m? 100m. Nevím, teď si fakt nevybavím. Je to, je to, je to kus cesty, je to kus cesty, je to kus cesty. Není to, není to na 20 vteřin chůze. Je to, je to fakt na déle.“

 

7.3. Upravená výpověď v protokolu od soudu o benzínové pumpě OMW:

„Zastavili jsme na benzínce OMV, pan Andres mi o ní řekl. Nikdy předtím jsem tam nebyl. Je směrem na Bratislavu, než se odbočí doprava. Tesco je vidět z dálnice. U benzínky se zahne doprava, pak zase doprava. Myslím, že je tam kruhák, tak se dostal zpátky na parkoviště. Někde uprostřed toho parkoviště jsme se sešli. Já, pan Buchel a Jano. Andres čekal na benzínce OMV. Řekl, že se jedná o falšování, napomáhání uprchlíkovi, tak z obavy z vyzrazení raději zůstane na benzínce. O jakou vzdálenost od parkoviště k benzínce šlo, nevím. Odhaduji 100 – 200 m. Je to kus cesty.“

 

8. Má výpověď (Brůčkova) o svědku  Rostislavu Kudeříkovi:

8.1. Úvod

Zde se soud snažil zamlčet důležité informace, které jsem řekl o svědkovi Kudeříkovi. V protokolu značná část těchto důležitých informací chybí a dokonce je i tato malá část v protokolu upravena. Je až zarážející, že člověk, který si nic už nepamatuje si s pomocí indicií, které mu dá policie při podání vysvětlení bez advokátů na vše, jako zázrakem vzpomene. Dokonce si na to vzpomene úplně přesně, jak tuto situaci popisuje Andres. Úplně přesně, jako přes kopírák. Dokonce v Rozsudku v části, kdy Předseda senátu uvádí, co jsem vypověděl v této části záměrně zaměňuje  slovíčko „nemůže“ za slovíčko „nesmí“.  Takhle to vypadá, že potvrzuji  Kudeříkovu výpověď, že jsem mu dal úkol, že poškozený „nesmí“ z hotelu odejít a aby mu v jeho odchodu případně zabránil. Neuvěřitelné, co si soud dovolí!

 

 

 

 

8.2. Rozsudek soudu I. stupně – část, kde Předseda senátu uvádí, co jsem vypověděl:

V odůvodnění rozsudku soudu I. stupně se uvádí:

„Poškozeného ubytovali v horních patrech hotelu, Brůček požádal Kudeříka, aby poškozenému zprovoznil televizi s tím, že poškozený nesmí ( změněné slovíčko nemůže za nesmí) z hotelu vycházet a nemá o něm nikomu říkat.“

8.3. Skutečná výpověď přepsaná z nahrávky od soudu o svědkovi Kudeříkovi:

„Tam jsem vlastně přijel, tam jsem Rosťovi, jsem řekl, že jsem mluvil s Leškem, že o tom ví, jestli ho může ubytovat a ubytovali jsme ho někde v horních patrech, já už patro si nepamatuji prostě, vůbec nevím.  Tam jsme zjistili, jak říkal, že tam není set top box, že tam není vlastně na televizi a já mu jsem říkal, že jestli by mu ho nesehnal, ten set top box.  Alespoň televizi, alespoň nějakou nebo něco takového s tím, že jsem mu říkal, že Slovák nebo Jano nemůže vycházet, že prostě - neříkal jsem mu důvod, ale říkal jsem mu, ať to nikomu neříká. Žádné, ať ho hlídá, nebo kamery ať tam dá nebo ať tělem ať mu brání, jsem mu neříkal. Prostě, já tady nechci jakoby být nějak ošklivý, prostě já znám Rosťu odmalička, jo, my jsme spolu vyrostli na Barrandově a každý člověk, kterého sem pozvete, vám řekne, že ten člověk je trošku... má svůj svět a on tady sám řekl, že už si celou věc nepamatuje , že ji hodil za hlavu, že si potom  s panem kapitánem na to sedli a že pomocí indicií si na všechno vzpomněl. A on si na to vzpomněl úplně přesně, jak řekl pan Andres, jako přes kopírák, jestli mi rozumíte. To je - nechám samozřejmě na posouzení soudu tady to, ale rozhodně jsem mu neříkal, ať mu brání, ať tam dává kamery, jako toho člověka jste viděl prostě jako, myslím, že ani tady ten člověk by ani tohle nedokázal. Jo, prostě říkal jsem mu, ať jenom neříká prostě, že tam ten člověk je. To je vše, co jsem řekl.“

8.4. Upravená výpověď v protokolu od soudu o svědkovi Kudeříkovi:

Rosťovi jsem řekl, že jsem s Leškem mluvil, jestli Slováka může ubytovat. Ubytoval ho v horních patrech, ale jaké to bylo přesně patro, nevím, nepamatuji si. Zjistili jsme, že tam není set top box, požádal jsem Rosťu, jestli by nějaký mohl sehnat, aby tam měl alespoň televizi. Sdělil jsem Rosťovi, že Jano nemůže vycházet, přesný důvod jsem neuvedl, ale upozornil ho, ať to nikomu neříká. Neříkal jsem mu, ať ho hlídá, ať tam dá kamery nebo mu v odchodu brání tělem. Rosťa si žije ve svém světě, tady řekl, že si věc nepamatuje, že ji hodil za hlavu, že si na to s panem kapitánem sedli a pomocí indicií si na všechno vzpomněl. Že si na to vzpomněl úplně přesně, to řekl pan Andres. ( pozn. Soud tuto větu upravil tak, aby to vypadalo, že Andres Kudeříkovu výpověď hodnotil tak, že si Kudeřík vzpomněl úplně přesně. Ale já řekl, že Kudeříkova výpověď se s Andresovou shoduje jako přes kopírák. Narážel jsem na to, že Kudeřík řekl, že už si na nic nepamatoval a po indiciích od pana kapitána si na vše vzpomněl tak dokonale, že to bylo až zarážející. Skutečná věta tak jak jsem jí řekl je označena ve „Skutečná výpověď přepsaná z nahrávky“). Jediné, co jsem Rosťovi řekl, bylo, aby nikomu neříkal, že tam ten člověk je. To bylo vše.

 

9.  Foubíkova vymyšlená výpověď, jak mne údajně viděl na Barrandově při předávání peněz za vraždu:

9.1. Úvod

Zde je značně zkrácena výpověď Foubíka a důležité otázky a odpovědi jsou záměrně vynechány. Foubík se do svých lží začal motat a to se soudu nehodilo, tak to upravili po svém, aby se soud o jeho lež v rozsudku mohl opírat!

V bodě 9.6. je zkrácená výpověď Foubíka v protokolu, kde není vidět, jak se do své lži motá a v bodě 9.5. je výpověď přepsána, jak skutečně byla řečena a jak se do svých lží zamotal.

V bodě 9.3. je Foubíkova vymyšlená výpověď o vidění mne na Barrandově.

V bodě 9.4. jsou fotografie z googlu, na kterých je jasně vidět, že si toto údajné vidění mne pro policii vymyslel.

 

9.2. Rozsudek soud I. stupně:

V odůvodnění rozsudku soudu I. stupně se uvádí:

„Dle obž. Foubíka říkal Andres, že zadání bylo jasné – dotyčný musí zemřít a to musí být učiněno tak, aby byly zřejmé důkazy, že je po smrti. Dle obž. Foubíka také již tehdy Andres hovořil o tom, že tuto práci mu dohodil člověk jménem či přezdívkami „Brok, Bručoun, Brůča“, později Andres hovořil, že Brok je Brůček. Člověka, kterého takto Andres nazýval obž. Foubík  viděl po spáchání skutku jednou z dálky asi 50 – 60 m před panelovým domem na Barrandově, když si u něj Andres vyzvedával peníze. Kdo byl Brokovým zadavatelem vraždy Foubík neví.“

 

9.3. Zde Foubík vypovídá vymyšlený příběh, jak mne údajně viděl na Barrandově při předávání peněz za vraždu – přepis nahrávky od soudu:

Státní zástupce: Já se chci zeptat, mohl byste mi popsat tu situaci, kdy jste měl vidět toho Broka? Jak, bylo tedy po tom činu, takže asi byla noc a jenom tedy, v jaké to bylo vzdálenosti, co jste dělal, co dělal on?

 

 

Obž. Foubík: Jak jsem už uvedl při výpovědi, já jsem seděl v autě na místě spolujezdce, pokud řekneme, že k panu předsedovi senátu je auto otočeno čelem, tak Broka jsem měl na Vaší, Vaší, vlastně Vaším směrem, tzn. šikmo vlevo a vzdálenost mohla být 50-60 m zhruba, byla tam zaparkována auta a on vlastně vycházel, pokud si vzpomínám, z prostě z jednoho z těch, možná poslední nebo předposlední vchod, to nevím, to už bych fabuloval, jenom se krátce pozdravili, podíval, a zase, zase zašli.

Státní zástupce: Bylo to osvětlené, ten vchod?

Obž. Foubík: Já myslím, že byl osvětlený minimálně lampou z ulice.

Státní zástupce: A ten dům byl jaký? Mohl byste ho popsat?

Obž. Foubík: Klasický panelákový dům na, na Barrandově, kterých tam jsou prostě desítky, nevím jako ...

Státní zástupce: Vzpomenete si na výšku třeba?

Obž. Foubík: Nedokážu, to bych, to bych lhal.

Státní zástupce: Jestli byl, třeba dneska jsou ty paneláky jako barevné, jestli třeba si vzpomenete, jestli byl nějak barevný nebo ... (03:45:14 nesrozumitelné)

Obž. Foubík: Domníval bych se.

 

9.4. Google mapa – fotografie mého bývalého bydliště na Barrandově.

Na těchto fotografiích je jasně vidět, že si údajné vidění mne vymyslel. K této lži ho donutila policie. Ve svých předešlých výpovědích tuto situaci vůbec neuvádí! U soudu řekl, že měl dost času na vazbě si vzpomenout! Opravdu komedie v režii  ÚOOZ!

Pohled z ptačí perspektivy, kde je jasně vidět rozložení ulic a domů.

mapa

Ze Štěpařské ulice není vidět na vchod. (první foto – ulice vede do kopce). Výhled blokuje travnatý kopec nahoru.

kopec pohled 1

kopec pohled 2

Výstřižek 1

 

Nad vchodem je červeně vyznačeno okno mého pokoje ve 2. patře. Z tohoto místa je to cca 23 m ke vchodu, ale hlavně vchod z tohoto místa není vidět, je hluboko zapuštěn ve výřezu domu a zakrývá ho část domu.

 

Výstřižek vchod

Na fotografii výše je vidět druhá strana vchodu do baráku. Je zde ještě jedno parkoviště, ke vchodu je to  cca 20 metrů. Na vchod je sice vidět, ale z tohoto místa je jasně vidět, že je to panelák s jedním vchodem a ne činžák o více vchodech, jak vypovídal Foubík. Žádná lampa u vchodu z této strany není.

 


Na fotografiích  je jasně vidět, že žádné místo 50-60m ze kterého je vidět na vchod domu neexistuje. To dokazuje, že si tohle vymyslel pro policii a že lže. Také říkal, že to byl činžák o více vchodech a že jsem vycházel z posledního nebo předposledního vchodu. Ale já bydlel v paneláku s jedním (oboustranným) vchodem, což je na fotografiích z googlu jasně vidět.

 

9.5. Skutečná Foubíkova výpověď přepsaná z nahrávky

 – otázky a odpovědi mého advokáta ohledně mého vidění na Barrandově ( zde je vidět, jak se do svých lží  Foubík zamotal)

Mgr. MUDr. Keprle: „Vy jste zde hovořil o situaci, kdy jste viděl osobu, která se jmenuje Brok. Mohl byste to časově zařadit? Ve kterém to bylo okamžiku?“

Obž. Foubík: „Jak už jsem uvedl při výpovědi, bylo to po, po akci, tzn. po vraždě pana poškozeného.“

Mgr. MUDr. Keprle: „tzn. po - s jakým časovým odstupem?“

Obž. Foubík: „Den, dva, teoreticky.“

Mgr. MUDr. Keprle: „Já bych Vám zde, myslíte - bylo v souvislosti s vyplacením peněz?“

Obž. Foubík: „Myslím si, že ano, tomu tak bylo.“

Mgr. MUDr. Keprle: „Vy jste ve své původní výpovědi popsal vyplacení peněz úplně jinak. Tuto skutečnost jste tam nezmínil. A pokud jde o časové zařazení, tak jste řekl, že to bylo v roce 2012 nebo spíš jaro 2013.“

Předseda senátu: Kterou tu stranu té výpovědi ...

Mgr. MUDr. Keprle: Je to č. l. 361 a šlo o otázku, Vy jste se zmiňoval, že jste viděl osobu, kterou nazýváte Brok jednou a popisoval jste okolnosti. Chci se zeptat, kdy to bylo? Vy jste odpověděl: 2012 nebo spíš možná jaro 2013, protože zima nebyla, a to už pan Andres řešil, myslím, kauzu MDF. Pak přišla ještě ...

Obž. Foubík: „Promiňte, ale já jsem se přeřekl .. (04:00 nesrozumitelné).“

Mgr. MUDr. Keprle: „Pak přišla ještě doplňující otázka, abyste to zařadil časově, kdy jste viděl, zda to bylo, toto, zda to - zařaďte časově, kdy jste viděl osobu Brok s časovým obdobím jednání, které je předmětem trestního stíhání a toho výslechu a Vy jste to zařadil do období po tomto jednání. Můžete mi vysvětlit, proč dnes říkáte, že to bylo v den, kdy došlo k předání těch prostředků, protože to jste zase popsal, a to je na čísle 357, zcela jiným způsobem a osobu Brok jste tam tehdy vůbec nezmínil.“

Obž. Foubík:  „Nejsem si zcela jist ...“

Předseda senátu: „Moment. Jenom aby tedy, pokud se týká předání těch peněz, tak tam osoba Brok na str. 357 zmíněna je.“

Mgr. MUDr. Keprle: „Nikoliv však, že by byla viděna.“

Předseda senátu: „Ano, Vy jste říkal, že není zmíněna.“

Mgr. MUDr. Keprle: „Ano. Tak ano. Myslím takhle: Nemínil jste, že byste zahlédl osobu Brok anebo pak jste uvedl, že jste ji viděl pouze jednou jindy.“

Předseda senátu: „Tak to ano.“

Obž. Foubík: „Nedokážu asi relevantně Vám na tuto otázku odpovědět. Já pouze dokážu říci, že peníze co se týče eurové hotovosti, tak jsem přebral, tak jsem přebral tentýž večer nebo večer na to, a člověk vyšel a zašel, a jestli to byl Brok, to netuším, ale pan Andres ho označil, jako že jde k Brokovi pro peníze, takže jestli ten člověk, který vyšel, byl opravdu Brok reálně, nedokážu říci, to jsem také nikdy netvrdil, já jsem pouze řekl, že se jelo a že pan, pan Brok měl držet peníze za celou akci. Nic jiného jsem nepoznamenal.“

Poznámka –  Tak nejdříve si je jistý, že viděl mě, pak už si jistý není a možná jsem to nebyl já!  O tom, že viděl tetování na levé ruce, které jsem v té době ještě neměl ani nemluvím, to říkal Předsedovi senátu ve své výpovědi. Tomu se člověk musí smát, jinak by zešílel!!

Při odpovědi na otázku státního zástupce, která je uvedena v bodě 9.3. mluví konkrétně o mě a pak při otázkách mého advokáta se do svých lží zamotá a říká, že nikdy s určitostí netvrdil, že jsem to byl já!

9.6. Upravená výpověď v protokolu od soudu - – otázky a odpovědi mého advokáta ohledně mého vidění na Barrandově ( zde záměrně není vidět, jak se do svých lží  Foubík motá)

K dotazu obhájce Mgr. MUDr. Keprleho uvádí: Jak jsem již uváděl, osobu jménem Brok jsem viděl po akci, resp. vraždě poškozeného, tzn. 1-2 dny poté, tedy myslím, že to bylo v souvislosti s vyplacením peněz. Nedokážu relevantně vysvětlit rozpory v mých výpovědích ohledně setkání s osobou jménem Brok, vím jen, že co se týče hotovosti v Eurech, tuto jsem převzal tentýž večer nebo večer na to, a že člověk vyšel a zašel, a zda to byl Brok, netuším, ale obž. Andres ho označil, jako že jde k Brokovi pro peníze, tedy jestli člověk, který vyšel, byl opravdu Brok, nedokážu  říci, to jsem také nikdy netvrdil, pouze jsem uváděl, že se jelo a Brok měl držet peníze za celou akci.

 

10.  Výpověď svědka Boreckého

10. 1. Úvod

Zde se soud snažil z Boreckého udělat lháře, upravil počet setkání na 510x z 5 x až 10 x. Později ve své výpovědi Borecký u soudu uvádí, že se s Andresem viděli málokrát. Takto to vypadá, že Borecký lže. Níže ve výpovědích Borecký říká, že Andres je ulhaný člověk, který si rád vymýšlí a soud se to snaží skrýt tím, že některé důležité informace (věty) o Andresovi skrývá a schválně v přepisu (protokolu od soudu) nejsou uvedeny.

10.2. Rozsudek soudu I. stupně:

V odůvodnění rozsudku soudu I. stupně se uvádí:

„K výše  uvedeným událostem v hotelu DŮM byl soudem vyslechnut i svědek Lešek Borecký. Jeho výpověď soud hodnotí jako vyhýbavou a především (pokud se týká ubytování poškozeného v hotelu na žádost Brůčka) nepravdivou. Svědek potvrdil, že se velmi dobře zná s obž. Brůčkem, se kterým má kamarádský vztah a podnikali spolu. S obžalovaným Andresem se viděl několikrát na obědě či na večeři. Svědek potvrdil, že v hotelu DŮM působil od roku 2010 až do jeho uzavření 1.7. 2012 jako ředitel.“

 

10.3. Skutečná výpověď přepsaná z nahrávky od soudu svědka Boreckého

Předseda senátu: „Dobře. Pana Jakuba Andrese, ten sedí hned za Vámi?“

Sv. Borecký: „Toho znám.“

Předseda senátu: „Jestli byste nám řekl, jak dlouho, odkud a jaké spolu máte vztahy.“

Sv. Borecký: „Tak seznámili jsme se někdy v roce 2012. Viděli jsme se, já nevím, řeknu 5x-10x na obědě nebo na večeři v restauraci.“

Předseda senátu: „To jste na tom obědě nebo večeři byli sami nebo s někým dalším?“

Sv. Borecký: „Jestli jsme byli třeba jednou sami, jinak jsme byli většinou s panem Brůčkem.“

Předseda senátu: „Vaše vztahy s panem Andresem popsal byste jako přátelské, nepřátelské neutrální?“

Sv. Borecký: „Viděli jsme se málokrát, takže já bych řekl, že neutrální, že nemáme, mezi sebou jsme neměli žádný spor ani jako ...“

Předseda senátu: „A Vy jste říkal, že někdy jste na tom obědě nebo večeři byli sami. Kdo to, kdo z vás dvou to inicioval, proč jste šli spolu na oběd nebo na večeři?“

Sv. Borecký: „Já si myslím, že to jsme se třeba potkali, že my jsme nějak asi, já tedy nevím, kde přesně bydlel, ale vím, že jsme bydleli oba na Barrandově, takže když nás pan Brůček seznámil a byli jsme 2x-3x na jídle, tak pak jsme se před tou restaurací mohli potkat sami nebo tak. Já už si jakoby asi domýšlím, nevybavuji si přesně tu situaci.“

Předseda senátu: „Pracovně jste měl s panem Andresem někdy něco společného?“

Sv. Borecký: „Pracovně ne. Jenom jednou si u nás objednal nějaké parfémy, protože jsme měli obchod s parfémy, tak k Vánocům si objednal nějaké parfémy, protože věděl, že máme obchod, kde prodáváme.“

Předseda senátu: „Víte, čím se pan Andres živil v té době, kdy jste se znali?“

Sv. Borecký: „Tak já vím jenom to, co vyprávěl nebo to, co říkal.“

Předseda senátu: „A máte na mysli přímo on Vám?“

Sv. Borecký: „No ano, ano.“

Předseda senátu: „Co Vám tedy říkal?“

Sv. Borecký: „Tak on vyprávěl tak jako různé ty, říkal, že se živí, tuším, že dělá převoz nějak osob, jako ve smyslu nějakého limuzín servisu nebo tak. Že vozí nějaké, řekněme, prominentní prostě zákazníky. Popisoval, popisoval, že působil v armádě, že byl v Afganistánu snad a pak tam byla spousta takových věcí. Já upřímně jsem pana Andrese bral jako s rezervou. My jsme mu přezdívali i Andersen, protože to byly kolikrát takové historky spíš jako, kterým jsme se smáli. Protože pan Andres uměl sehnat vrtulníky třeba do zítřka, padesát vrtulníků a tak, takže, takže jako nevím, čím se živil. Z toho, co říkal, tak se živil tedy tím, že vozí osoby, ale měl asi jako široký záběr všeho možného. No.“

 

 

 

10.4. Upravená výpověď z protokolu od soudu svědka Boreckého

„Obžalovaného Andrese znám, seznámili jsme se v roce 2012. Viděl jsem se s ním 510x na obědě nebo večeři v restauraci. Nikdo schůzku neinicioval, myslím si, že jsme se potkali. Mohli jsme spolu být takhle jednou sami, jinak s námi většinou byl obžalovaný Brůček. Společně s obžalovaným Andresem jsme bydleli na Barrandově, ale nevím, kde konkrétně obžalovaný Andres bydlel.

Vztah s obžalovaným Andresem bych popsal jako neutrální, neboť jsme se viděli málokrát. Neměli jsme mezi sebou žádný spor ani nic pracovního. Pouze jednou si u nás objednal nějaké zboží, protože mám obchod s parfémy.

Nevím přesně, čím se obžalovaný Andres živil. Měl asi široký záběr všeho možného. Říkal, že dělá převoz osob ve smyslu limuzín, že vozí nějaké prominentní zákazníky a také tvrdil, že působil v Afghánistánu. Upřímně, brali jsme ho s rezervou a říkali jsme mu Andersen, protože kolikrát to byly spíše historky, kterým jsme se smáli.

 

11. Auta

11.1. Úvod

Zde soud záměrně přepsal Audi A8 na Audi A6. Protože Audi A8, které ve své výpovědi uváděl, jak Andres, tak i Zahradníček (bratr poškozeného) Maťo nikdy nevlastnil! Audi A6 Maťo sice vlastnil, ale až od roku 2015. Odvolací soud řekl, že to byl jen překlep, ale všichni moc dobře víme, co tím soud I. Stupně sledoval! Tady je vidět, jak policie ovlivňuje výpovědi a soudy to pak když tak upraví. A kdyby něco, tak řeknou, že to byl překlep!

11.2. Rozsudek soudu I. stupně :

V odůvodnění rozsudku soudu I. stupně se uvádí: Str.38 „Výpověď Andrese – např. ohledně vozidla Audi A 6, které měl Buchel používat – mimo jiné potvrzuje také bratr poškozeného, který hovořil o stejném typu vozidla.“

11.3. Výpověď bratra poškozeného – přepis nahrávky od soudu o autě Audi A8:

 „Byli jsme venku na ulici v autě. Oni přijeli vozem Audi A8, řídil Glaser, tmavá šedá metalíza.

11.4. Výpověď Andrese – nahrávka od soudu přepis o autě  Audi A8:

 „Za asi 10 minut nebo 15 minut, co jsme tam čekali, tak tam přijela stříbrná nebo taková světle šedá Audina A8 se slovenskými značkami.“

11.5. Vyjádření Buchela – přepis nahrávky od soudu o autě Audi A 8

 „Dal jsem si ze slovenské policie lustraci vozidel v daném období, měl jsem dvě vozidla, a proto bych chtěl k tomuto dodat, že prostě Audi A8 jsem nikdy neměl, takže jsem se s ním nikdy nemohl potkat (s Andresem) ani nepředávat peníze.“

 

12. Jeden z důkazů, jak si Andres  celou věc režíroval podle jeho vymyšleného scénáře o nájemné vraždě:

12.1 Úvod

Zde je jasně vidět, že Andres lže. Foubík v této části jeho výpovědi nemá důvod lhát a policie si nepohlídala, aby lhal. Andres ve své výpovědi říká, že já jsem Foubíka u hotelu DŮM, když si přijeli pro poškozeného, nechtěl vidět a instruoval jsem ho ať Foubík zůstane v autě. Ale Foubík ve své výpovědi tuto situaci popisuje zcela jinak. Říká, že ho nikdo neinstruoval a že v autě zůstal sám ze své vlastní vůle, protože on nechtěl, abych ho viděl já! Mně řekl Andres až na místě, že v autě má kamaráda, který se o poškozeného bude na chatě starat do odletu do Thajska. Tady je jasně vidět, jak si Andres celou tuto situaci režíroval podle toho, jak se mu to hodilo. Mě přesvědčil, že poškozený odlétá do Thajska a Foubíka přesvědčil, že před poškozeným budou předstírat, že poškozený odlétá do Thajska, ale skutečný Andresovo plán je  poškozeného zavraždit. Proto Foubík ze své vlastní vůle zůstal v autě, abych ho neviděl!

Soud samozřejmě přes jejich rozpor ve výpovědi účelově uvěřil Andresovi.

12.2. Rozsudek soudu I. Stupně:

V odůvodnění rozsudku soudu I. stupně se uvádí:

„Oba obžalovaní již měli vypnuté mobilní telefony a podle pokynů Brůčka přijeli ve večerních hodinách k hotelu DŮM. Brůček také Andrese žádal, aby k hotelu nacouval tak, aby jej Foubík neviděl.“

12.3. Andresova výpověď této situace – přepis nahrávky od soudu o vyzvednutí poškozeného v hotelu DŮM (z Foubíkovy výpovědi je přitom vidět, že ho Andres držel ve strachu.)

„Přijeli jsme k hotelu DUM, kdy vlastně, když předtím jsem říkal Petrovi, že jsme připraveni, tak mi řekl, že chce, abych nacouval k hotelu DUM tak, abych měl vchod do hotelu jakoby po levé straně vozidla a že nechce, aby Michal ho viděl. Protože Michal s Petrem se do té doby nikdy neviděli. Michal zůstal sedět v autě, myslím, že měl na sobě kšiltovku. Já jsem vystoupil z auta. „

 

12.4. Foubíkova výpověď této situace – nahrávka od soudu o vyzvednutí poškozeného v hotelu DŮM:

„Když jsme přijeli před hotel, tak já jsem zůstal v autě, protože jsem nechtěl vidět nikoho nechtěl jsem být s někým spojován, protože už takhle věděli lidi moje jméno, aspoň podle toho co říká pan Andres a tudíž jsem nechtěl zvyšovat další riziko toho, že potom po mně někdo půjde, půjde po mé rodině.“

( Foubík při vzájemné konfrontaci s Andresem, kterou jsme sledovali u soudu zapochyboval o tom jestli objednání vraždy bylo skutečné a připustil možnost, že si to Andres pro něho vymyslel. Z Foubíkovy výpovědi je také vidět, že ho Andres držel ve strachu.)

12.5. Má výpověď této situace – nahrávka od soudu o vyzvednutí poškozeného v hotelu DŮM:

„No, jo. Ve smluvený čas jsme se tam potkali vlastně před tím hotelem, on  mi sdělil, že  v autě má nějakého kamaráda, který  bude se vlastně starat o toho Slováka na té chatě do toho odletu . Já jsem říkal, že dobrý.“

 

13. Postřehy mého advokáta – závěrečná řeč:

13.1. Úvod

Zde se můžete podívat, jak se soud snažil skrýt některé důležité postřehy ( věty) mého advokáta při závěrečné řeči.  Některé tyto důležité věty, které jsou vyznačeny tučně ve „Skutečná závěrečná řeč mého advokáta, přepsaná z nahrávky, se  soud ale  dokonce  snažil zamaskovat a skrýt velice důležitý postřeh mého advokáta pro objasnění celé věci. A to, že Foubík měl velké problémy, aby do toho s Andresem vůbec šel!

Jak sám Foubík vypověděl,  Andres ho neustále přesvědčoval, vyvíjel na něj nátlak a dokonce ho zastrašoval a vyhrožoval mu. A že by Foubík měl ještě větší problémy do toho jít, kdyby věděl, že  skutečné zadání  je poškozenému zařídit nový život v Thajsku. Andres nejspíš Foubíka dobře znal a proto  bylo pro něho mnohem jednodušší mu předložit lež o nájemné vraždě, aby jej pomocí svých metod přesvědčil.

13.2. Skutečná závěrečná řeč mého advokáta přepsaná z nahrávky:

„Pokud jde o tu konkrétní motivaci, proč v tomto konkrétním případě od začátku označoval obžalovaného Brůčka za prostředníka nájemné vraždy, když pověření se ve skutečnosti týkalo pouze ukrytí poškozeného Jána Zahradníčka v cizině, o tom, proč to bylo v tomto případě, lze pouze spekulovat. S jistotou by na to mohl odpovědět pouze obžalovaný Andres sám. Já mohu na základě znalosti spisu hledat určitá možná vysvětlení, která se nabízí. A tak jako pan státní zástupce hledal určitá vysvětlení, pokusím se o to.   ( pozn. p. Brůčka: Toto celé v protokolu chybí)

Důvodů, proč namísto samotného ukrytí v cizině, byl poškozený Ján Zahradníček usmrcen způsobem, který zde byl popsán, může být více. Může to být skutečnost, že od samého začátku Jakub Andres neuměl zařídit ve skutečnosti ukrytí člověka v zahraničí tím způsobem, které bylo požadováno, a přesto chtěl získat uvedenou odměnu. Může to být i skutečnost, že chtěl vypadat jako člověk, který to umí zařídit, ačkoli to neuměl. Mohl prostě jenom chtít si ty peníze vydělat jednodušeji, ušetřit náklady.

A pokud jde o důvod, proč právě obžalovaného Brůčka označil za prostředníka a Slováky za iniciátory, tak tam se mi jeví pravděpodobné právě to, že jde o logickou kombinaci skutečnosti a lži. Je pravděpodobné, že i před komplici – před panem Foubíkem, panem Doborou, bylo mnohem snadnější a pro Andrese výhodnější tvářit se, že se jedná v podstatě o nájemnou vraždu, kdy o smrti oběti již předem rozhodl někdo jiný, než-li že bude zabit člověk pro to, aby se mohli zmocnit peněz určených původně ke zcela jinému účelu. Nevím, jak by na toto reagoval pan Foubík. Jak jsem ho zde viděl, asi, asi by s tím měl ještě mnohem větší problém, než měl ty velké problémy, které zde popisoval. ( pozn. p. Brůčka: Také toto celé v protokolu chybí. Toto je důležitý postřeh mého advokáta, který se snažili skrýt.)

13.3. Upravená závěrečná řeč mého advokáta – z protokolu:

„Důvodů, proč byl poškozený usmrcen namísto toho, aby byl ukryt v cizině, může být více. Může to být skutečnost, že obžalovaný Andres ve skutečnosti neuměl zařídit ukrytí člověka v zahraničí tak, jak bylo požadováno a přesto chtěl získat finanční odměnu. Může to být také skutečnost, že chtěl vypadat jako člověk, který to umí zařídit, ačkoli to neuměl nebo prostě jen mohl chtít peníze vydělat jednodušeji a ušetřit náklady.

Co se týče důvodu, proč právě obžalovaného Brůčka označil za prostředníka a Slováky za iniciátora, jeví se mi pravděpodobné, že jde o logickou kombinaci skutečností a lží. Je pravděpodobnější, že i před komplici – Foubíkem a Doborou, bylo pro obžalovaného Andrese mnohem snadnější tvářit se, že se jedná o nájemnou vraždu, kdy smrti poškozeného rozhodl již předem někdo jiný, než že bude zabit člověk pro to, aby se mohli zmocnit peněz určených původně ke zcela jinému účelu.“
 

14. Závěr k těmto upraveným výpovědím

14.1. Rozsudek odvolacího soudu:

Zde se můžete podívat, jak se k těmto upraveným výpovědím vyjádřil Vrchní soud. Je jasné, že spis vůbec nestudoval! Proč také, když o výsledku už bylo předem rozhodnuto!

 

 

„Namítá-li  obžalovaný Petr Brůček, že nalézací soud opakovaně neumožnil jeho obhájci klást dotazy obžalovaným a svědkům, a to ve věcech, jež měly souvislost s projednávanou věcí, kdy toto ani často nebylo řádně protokolováno, pak je potřeba poznamenat, že takto postupoval nalézací soud pouze tehdy, když kladené otázky nesměrovaly k objasnění věci, přičemž protokolace průběhu hlavního líčení po obsahové stránce nijak výrazně nevybočuje z toho, co bylo skutečně řečeno.“

Sami si udělejte obrázek o tom, jak Soud I. Stupně a Odvolací soud pracuje v našem případu! Můj advokát pokládal důležité dotazy k věci a Soud I. Stupně a i Odvolací soud to hodnotí, jako že nesměrovaly k objasnění věci. NESKUTEČNÉ!









 

 

 

 

 

<
>


Další článek >>