OBĚTI ČESKÉ JUSTICESoud I. stupně + zákulisí

Tak jestli jsem si naivně myslel, že se alespoň u soudu dočkám spravedlnosti, tak jsem se šeredně mýlil. Protože, čeho jsem já, Maťo a veřejnost byli svědkem, se nedá jinak nazvat než „Fraška“ Komedie v režii ÚOOZ!!!

1. Andresovy lži – celá Andresova výpověď je jedna veliká lež, kde si on sám prožívá svůj vlastní film, do kterého, bohužel obsadil bez našeho vědomí mne a Maťa. Na těch všech lžích jsme ho nachytali u soudu, kde bylo jasně vidět, že si to celé vymyslel. Už jen to, že svoji výpověď několikrát pozměnil, svědčí o tom, že lže. Protože člověk, který lže, si už nepamatuje, co říkal před tím. Také se prokázalo, že je to nebezpečný člověk, který lidi zastrašuje, vydírá a manipuluje s nimi!!! Toto shodně vypověděli 3 lidé a čtvrtého soud už raději nevyslechl, i když měl být původně vyslechnut.
 

Z těch všech lží jsme ho nejvíce nachytali na jeho tvrzení, že jsem ho s Maťem v roce 2013 koncem května seznámil u mne doma na Barrandově, když jsem se společně s Maťem chystal na párty „Sensation white“. Prý jsme oba byli v bílém. S Matěm jsem ho v životě neseznámil, nikdy ho neviděl. Tuto lež jsme vyvrátili tím, že jsem Soudu předložil smlouvu o přepisu energií v mém novém bytě, kam jsem se stěhoval 1. března 2013 + nájemní smlouvu, kde si já, jako spolumajitel s dalšími 3 spolumajiteli domu pronajímám tento konkrétní byt v Nuslích + GPS záznam člověka, který mne stěhoval. Je tam trasa, datum a čas.

Také jsem v životě na žádné párty „Sensation white“ nebyl!!! Maťo navrhl 2 svědky, kteří s ním na party byli a kteří by dosvědčili, že jsme se ten den, ani druhý den, kdy odjížděli, neviděli. Takže jsme prokázali, že jsme se vůbec neviděli, na party jsem nebyl a tím se to údajné seznámení nekonalo, protože jsem v bytě na Barrandově v té době už nebydlel. Ale soud to přešel, vůbec lež neřešil a ani ty 2 svědky, co navrhl Maťo, nevyslechl. Stejně tak neřešil další lži! Do teď je mi záhadou, jak poznal Andres Maťa při rekognici, když ho nikdy v životě neviděl. Můj advokát v důvodech odvolání popisuje průběh rekognice a z té je zřejmé, že policie vytvořila mezi advokáty zmatek a sdělila Andresovi číslo, pod kterým Maťo v rekognici vystupuje. Poznal ho za 2 vteřiny i když všichni byli v čepici. Maťo u soudu říkal, že sotva , co Andres vstoupil do místnosti, kde probíhala rekognice, už ve dveřích hned ukázal Maťa.Ale neukázal na obličej, ale na číslo, pod kterým byl Maťo zařazen a do očí se mu vůbec nepodíval. To jasně ukazuje, že Andresovi policie sdělila číslo, pod kterým byl Maťo zařazen! To potvrdili oba naši advokáti. Nezávislou osobu, která byla na rekognici přítomna a obhajobou navržena k výslechu soud nevyslechl, i když jsme o to naléhavě žádali. V důvodech odvolání je situace popsána. Hlavně tuto vraždu, než ji hodil na nás, tak ji chtěl hodit na svého kamaráda Petra Zahradu. Což je jasně slyšet z odposlechů, které byly pořízeny ve vazební věznici na Pankráci. Jasně tam říká: „Já to hodím na něj a jak ho znám, tak Zahrada spáchá sebevraždu.“ a směje se u toho, když se s tím chlubí svému kamarádovi na cele. Zahrada je dokonce ten čtvrtý svědek, který měl být původně vyslechnut soudem, jak uvádím výše, ale raději ho nakonec nevyslechli, i přes to, že podle Andresovi výpovědi se Zahrada měl podílet na plánování vraždy a dokonce měl od Andrese dostat i peněžitou odměnu z vraždy. Zahrada ve svém podání vysvětlení plánování vraždy popírá, a dokonce uvádí, že mu Andres vyhrožoval smrtí!!! Soud v odůvodnění svého rozsudku uvedl, že Andresovi uvěřil vše, co říká i to, že se Zahrada podílel na plánování vraždy s Andresem. I přes to, že soud Andresovi uvěřil, že se Zahrada podílel na plánování vraždy s Andresem, nebyl Zahrada do teď policií obviněn!!! Zametlo se to pod koberec a je ticho po pěšině. Zahrada je důležitý svědek, který měl být vyslechnut, a zjistilo by se, že Andres lže, ale to se soudu nehodilo. Také v odposleších z cely Andres jasně říká: „To je hustý, oni ti policajti mi sami říkají, co mám říct. Říkají, tak tam ještě napíšeme, tohle, ne?“ a směje se u toho. Tady je jasně vidět, jak policie upravuje výpovědi podle toho, jak se jí to hodí. Dále tam říká, že to příště udělá lépe a mluví o tom, že by se tím chtěl živit. To jasně ukazuje, co je to za psychopata!!! Není to poprvé, co Andres na někoho něco hází a vymýšlí si. Na otce mého kamaráda Ládi Hubnera chtěl hodit to, že mu dal tip na loupež, za kterou momentálně sedí ve vězení. O tom jsem psal v „Nahlížení do spisu“. Takže, tohle on dělá běžně.

2. Foubíkova lež – Foubík u soudu vypověděl, že si vzpomněl po 9 měsících, že druhý den po vraždě byli s Andresem na Barrandově a tam viděl „namakanou a potetovanou postavu“, jak se baví s Andresem. Při soudu naznačoval, že ta postava měla tetování na levém předloktí. Ve svých předchozích výpovědích to vůbec neříkal. Prý měl dost času si na všechno vzpomenout. Já skutečně tetování na levém předloktí mám, ale vzpomněl jsem si, že v té době jsem ho ještě neměl. On sice neříkal, že jsem to byl určitě já, že si není jistý, protože mě ještě v té době nikdy předtím neviděl, ale všichni věděli, co tím sleduje. I tohle stačilo státnímu zástupci, aby se o to ve své závěrečné řeči opřel a řekl: „Možná pan Foubík pana Brůčka poznal.“ Tohle přesně policie chtěla a tohle jí stačilo, protože kolik bude Andres znát namakaných potetovaných osob z Barrandova. Ale jak jsem říkal, v té době jsem ještě to tetování neměl. Takže teď s advokátem dáváme dohromady důkazy, které prokáží, že je to lež. Den před rozsudkem jsem se v eskortě bavil s Foubíkem a říkal jsem mu: „Je mi tě líto, že tě k tomu Andres přinutil, ale chováš se stejně jako on, když o mě lžeš, jak jsi viděl ten druhý den „namakanou potetovanou postavu,“ tohle člověk s dobrým srdcem neudělá, neobviní a nenamočí nevinného člověka do takové věci.“ Protože Foubík se u soudu prezentoval jako oběť Andresových manipulací. Jak znám Andrese, tak tomu věřím, že ho k tomu donutil. On mi na to odpověděl: „Já vím, promiň. Já to v závěrečné řeči uvedu na pravou míru a řeknu pravdu! Dnes o tom chci mluvit s advokátem.“ Bylo vidět, že se v něm hnulo svědomí. V eskortě u našeho rozhovoru byl i Maťo. Druhý den to ale ve své závěrečné řeči neodvolal, ale jeho advokát o mě a Maťovi mluvil jako o nevinných lidech, kteří jsou zatáhnuti do Andresova filmu. Alespoň tak! Advokát mu asi poradil, že by to nevypadalo před soudem dobře a taky by si proti sobě poštval policii, která ho k této lži přinutila. Tak se nás alespoň zastával jeho advokát. Přesto, se ale na Foubíka nezlobím, protože je mi jasný, že policie ho k tomu donutila, stejně jako ho donutila, aby se mě do toho pokusil namočit v eskortě, když jsme jeli na první vazební soud.  Tuto situaci popisuji i v kapitole "Obviněný Foubík". Pomocí svých metod mu dala na výběr, že když neudělá to, co budou chtít, že svoje dítě už neuvidí, anebo bude spolupracovat a dostane nižší trest. Tohle oni moc dobře umí. On pouze dělal vše pro to, aby se za svojí holčičkou mohl vrátit co nejdříve. To je přesně to, jak jsem již psal, že 99,9 % udělá vše, co chtějí a jen 0,1 % je pošle někam. Tohle je už jen o cti člověka. Třeba se v něm ještě svědomí pohne a tuhle lež odvolá. Tohle je už jen na něm, zda s tím dokáže žít! Foubíka jsem poprvé viděl až v rozhodování o vazbě.

3. Psychologické posudky od doktorů Balíka a Kubaly

30.6. 2016 za mnou přišel psychiatr, aby zjistil moje duševní zdraví pro soud. Až na pár otázek, které byly spíše pro policii, a ne pro zjištění mého duševního zdraví pro danou věc, vyšetření proběhlo v pořádku. První věc, na kterou se psychiatr dotazuje: „Takže jste byl u průzkumáků a paragánů?“ Já mu říkám: „ Ano, ale výcvik mám u řidičů, jejich výcvik nemám, to tam napište.“ Moc se na to netvářil, vypadalo to, že by tam raději nechal ty průzkumáky a paragány. Raději by ze mě udělali vojáka s bojovým výcvikem. To by se jim hodilo. Na závěr vyšetření mi psychiatr sdělil: „Tak blázen nejste, teď už jen záleží, jaký budete mít psychologický posudek. V té chvíli jsem si začal myslet, že mi psychologický posudek upraví. Jak se později ukázalo, bohužel, myslel jsem si správně…

 

Vždy jsem si myslel, že doktoři mají lidem pomáhat, a ne je vědomě ničit! Psycholog Balík mě v tomto ohledu přesvědčil o tom, že tomu tak „bohužel“ není. Udělal ze mě necitlivého a neempatického člověka bez sociálních vazeb, který vysává své okolí, je agresivní a výbušný. Člověka, kterému je těžké něco vymluvit a něco uvěřit, který je průměrně inteligentní a nenapravitelný zločinec. Tohle mi opravdu vyrazilo dech, ale naštěstí ve své snaze mě zničit, to zcela přehnal, až vytvořil rozpory ve svém posudku. Na tyto rozpory nechá můj advokát vypracovat rozbor od nezávislého psychiatra. Tady se hodí přísloví „Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá.“ Podrobněji rozeberu rozpory posudku v kapitole„Můj deník 2 “- „Podvodné metody policie

Tak co tito dva doktoři předvedli u soudu, bylo až úsměvné, přímo k pláči! Balík o mě mluvil jako o bezcitném, neempatickém, agresivním člověku, který vysává své kamarády. Když to slyšeli mí kamarádi a lidi co mě dobře znají, tak jen nevěřícně kroutili hlavami. Jen si to představte, že o Vás někdo takhle mluví před vaší mámou! Když ho můj advokát vyzval, ať ukáže moje odpovědi a výsledky, ze kterých vypracoval svůj posudek, tak pronesl: „Nikdy předtím jsem to nikomu neukázal, teď to také nikomu neukážu a nikdy v budoucnu to nebudu ukazovat.“ Tím vlastně řekl:

„Psychologické posudky jsem upravoval, upravuji a upravovat budu a nemusím to nikomu ukazovat.“ Dokonce začal tvrdit, jaké testy jsme spolu dělali, které jsme ale vůbec nedělali. Prostě si začal vymýšlet postupy, které na mě aplikoval. Také o mě řekl, že jsem nenapravitelný člověk. Ani o Maťovi nemluvil zrovna lichotivě. Prostě z nás na žádost policie udělal lidi, co by tu věc udělali. Když jsem se ho zeptal, proč lže, řekl, že nelže a ani se mi nepodíval do očí! Doktor Kubala zase o mě tvrdil, že tedy blázen nejsem, ale že se s kolegou Balíkem shodli, že mám poruchu chování. Když se ho můj advokát zeptal, jestli v tom mém posudku přihlížel k tomu, že mne 1 měsíc drželi v Brně a cpali do mě prášky ještě 6 měsíců po návratu z Brna i v době, kdy se mnou dělali testy a posudek, odpověděl, že jsem mu řekl, že s tím, proč jsem byl v Brně, nesouhlasím, a že to tím pádem do posudku nezahrnoval. Takže doktor, který dělá posudek člověku, mu věří to, když řekne, že nesouhlasí, že z něho udělali blázna. Hodně zajímavé. Tak s tímto přístupem by asi pan doktor Kubala propustil všechny z Bohnic! Přece mu říkali, že nejsou blázni. On totiž tuhle otázku nečekal. Oni se do toho kluci doktorský tak zamotali, že v závěrečné řeči se o naše špatné posudky neopíral ani státní zástupce. Jeden velitel mi pak při prohlídce říkal, že tito dva doktoři jsou tímto známí, z lidí pro policii dělají zrůdy. Tohle fakt nechápu, tohle je všeobecně známá věc, a přesto to nikdo neřeší, oni dál lžou a prochází jim to beztrestně dál?

  1. Svědek Fojtík – ten vypověděl nesmyslný příběh, že jsem poškozeného v hotelu Dům držel proti jeho vůli! Nevěřil jsem vlastním uším, co to povídá za lži. Později se ve své výpovědi prořekl, že se s policií viděl ještě před oficiálním výslechem, u kterého nebyli přítomni advokáti. Dokonce řekl, že se s policií viděl celkem 3 x a z toho pouze 1 x za přítomnosti advokátů. Řekl, že ho policie vylákala pod jinou záminkou na jiný výslech a až na místě zjistil, o co se doopravdy jedná. Řekl, že tam bylo 5 policistů a žádný advokát. Výslech prý trval 3 hodiny. Dokonce řekl: „No já už si to vůbec nepamatoval, ale pak jsme si s panem kapitánem na to sedli a pomocí indicií, které mi dal pan kapitán, jsem si na vše vzpomněl.“ Dokonce si vzpomněl  úplně přesně jak tuto situaci popsal Andres, jako přes kopírák. Hodně obdivuhodné na člověka, který si původně nic nepamatoval.
    Nechci být netaktní, ale Milan Fojtík není úplně normální člověk. já jsem s ním vyrůstal na Barrandově a tak ho dobře znám. Má svůj svět a je úplně mimo. Tohle vám řekne každý, kdo ho zná. Takže oni ho tak zamotali, že sám té lži uvěřil. Oni prostě využili jeho duševního stavu. Nicméně, ani toto se neřešilo a soudce se o jeho výpověď opíral, jen řekl, že se trochu zlehčuje.
  2. Svědek Ptáček, bratr poškozeného – na Slovensku vypověděl nesmyslný příběh, že mu Maťo s kamarádem vyhrožoval smrtí, pokud nezaplatí dluh svého bratra a prý ho donutili pěstovat marihuanu. Maťo nad tím nevěřícně kroutil hlavou. Policie si ho speciálně převezla do Prahy den před soudem, a měla dostatek času ho připravit na novou roli, a to předstíráním strachu a změnu své předchozí výpovědi, kterou řekl na Slovensku. U soudu začal „jako že“ ze strachu měnit vše, co řekl na Slovensku, že bych mu dal Oskara. Soudce na to samozřejmě upozornil a přečetl výpověď ze Slovenska. Svědek pak neochotně a z obavy o svůj život přiznal, že to, co řekl na Slovensku je pravda. To už jsem nevydržel a zeptal jsem se ho, zda mu policie řekla, co má říkat. On řekl vyděšeným hlasem, že ne, že je to vše pravda a ani se při tom na mne nepodíval, ani o milimetr nepohnul hlavou. Protože mu policie řekla, až na tebe budou mluvit, tak se na ně ani nepodívej, protože strach ti to nedovolí. Takže on s tím počítal. Každý člověk, když to nečeká, reflexivně pohne hlavou, alespoň o milimetr, pokud někdo na něho mluví zezadu. Nepootočil se, přesně, jak mu to policie řekla. Toto dokazuje, že svědkyně z benzínové čerpací stanice, která byla přepadena Foubíkem a Andresem, což se také u soudu řešilo se při tom, když na ni Foubík mluvil a omlouval se jí, tak se k němu alespoň otočila bokem, i když ze strachu před nimi nechtěla být v jejich přítomnosti a svědčit. Udělala to reflexivně, protože ji na to nikdo nepřipravil, ať se neotáčí. Člověk podvědomě reaguje na to, když na něj někdo mluví zezadu. Nebo snad máme věřit tomu, že si ho policie přivezla už den před soudem a nepohlídala si jeho výpověď, když měla dost času zjistit, co bude říkat? Tak naivní nejsem ani já. Musím ale říci, že svoji novou roli zahrál dobře.
    Samozřejmě policie využila jeho ztráty bratra, dobře mu vysvětlila a přesvědčila ho, že já s Maťem jsme vinni a řekla mu, přece nechceš, aby se z toho ti parchanti dostali, ne? Copak nechceš pomstít bratra? Také mu možná vyhrožovali tím, že si půjde sednout za pěstování té marihuany, která se skutečně na Slovensku ve spojitosti s ním řeší. Ale samozřejmě ji nepěstoval pro Maťa, to si policie samozřejmě vymyslela, aby se to hodilo do jejich příběhu. Ať už je to jakkoli, bratr poškozeného by si měl uvědomit, že odsoudit dva nevinné lidi, tím bratrovu smrt rozhodně nepomstí. Maťo mi teď na cele říkal, že tento svědek - bratr poškozeného, chodí po Bratislavě a všude říká, že ho policie vzala do hospody, tam ho opila a sestavila s ním jeho výpověď, kterou následně podepsal. Nemám slov!!!
  3. Ostatní svědectví, která se četla – tak to už byl opravdu vrchol. To byla svědectví typu – „V životě jsem ho neviděl, ale slyšel jsem o něm, že je úplnej magor, kterej je schopnej udělat cokoli.“ Nebo ve spise bylo: „Nevím, co dělá, ale určitě si peníze nevydělal legálně“ atd. To už bylo jen doplnění mozaiky obrazu špatného člověka mé osoby. Komedie! Teď nedávno se jeden velitel díval na moji občanku (karta, kterou máte založenou ve vězení. Je na ní vaše fotka, osobní údaje, opatření a čísla cel, na kterých jste byli) a říkal, že ji mám nějakou novou, bohužel, nemám možnost se na ni podívat, ale stejně bych žádnou změnu nepoznal, protože jsem ji před tím neviděl. Tak uvidím, co zase chystají.
  4. Samozřejmě všechny svědky navržené obhajobou soud ani policie nevyslechli, tím nám upřel právo na obhajobu podle zákona, naše základní lidské právo.





     
  5. Asi nejvíc kuriózní bylo na té soudní frašce to, že státní zástupce většinu hlavního líčení prospal! Dokonce, když jsem dělal vyjádření k nějaké výpovědi (teď nevzpomenu si konkrétně, které to bylo), tak měl hlavu v dlaních a spal! Bylo to nevhodné, že se na něj soudce díval, jestli dává pozor. Já jsem přerušil vyjádření a zeptal jsem se, jestli to mám říkat i jemu a zda mám pokračovat. Toho, že státní zástupce spal většinu hlavního líčení si všimli všichni lidi, co byli v soudní síní jako veřejnost. Později mi mamča říkala, jaká je škoda, že ho u toho někdo nevyfotil. Na jeho obranu, tak proč by dával pozor a snažil se zjistit, jak to skutečně bylo, když o výsledku rozsudku bylo stejně rozhodnuto předem! Tomu se člověk vážně musí smát, jinak by zešílel. Dokonce ani po tom, co jsem přerušil své vyjádření a zeptal jsem se, jestli to mám říkat i jemu a jestli mohu pokračovat, hlavu nezvedl a spal dál. Vůbec to nezaregistroval.
  6. Asi největší drzostí ze strany soudu bylo to, že upravili naše výpovědi a přepis výpovědí, který soud prováděl neodpovídá nahrávce. Některé důležité informace (věty) jsou zamlčeny a dokonce pozměněny tak, že mají úplně jiný význam než bylo skutečně řečeno. Soud si tak sám vytvořil rozpory a důkazy o které se pak ve svém písemném odůvodnění opíral. Pár takových příkladů jsem s advokátem vybral a budou uvedeny v „Upravené výpovědi“.
  7. Takže nás soud odsoudil bez jediného důkazu, jen na základě výpovědi jednoho psychopata, kterého znalci sami označili jako nedůvěryhodného , vysoce inteligentního člověka, který dokáže promyšleně lhát. (Andres se svým advokátem proti posudku na místě nevznesli námitku ani nesouhlas). Člověka, který tuto vraždu chtěl hodit také na svého kamaráda Zahradu, což je jasně slyšet na odposleších z věznice na Pankráci. Člověka, který přitom dál tvrdí, že Zahrada s ním dál vraždu plánoval a dál ho označuje za svého komplice. Člověka, který vyhrožoval smrtí čtyřem lidem. Člověka, který už jednou prokazatelně lhal svým komplicům a to když označoval tátu mého kamaráda, jako člověka, který mu dal typ na loupež, za kterou teď všichni sedí ve vězení. (tato situace plně koresponduje s naším případem). Člověka, který má speciální bojový výcvik z armády ČR a byl na misi v Afghánistánu, kterého z armády  ČR vyhodili za nějaký utajený "malér", který se nepodařilo zjistit, protože soud i policie to odmítli zjišťovat. Asi to bude závažný důvod, který se jim nehodí do jejich příběhu. Člověka, který sedí za ozbrojenou loupež, v té době byl odsouzen za brutální vraždu, je obžalován z vytunelování Metropolitního spořitelního družstva, má na svědomí přepadení benzínové stanice a bůh ví, co ještě provedl a policie to potichu vyšetřuje nebo zcela zametla pod koberec. Takovou třešničkou na dortu bylo, že na vynesení rozsudku soudu I. stupně se přišli podívat čtyři elitní policisté z UOOZ v čele s elitním policistou Husákem. Asi si nechtěli nechat ujít závěr divadelního představení, které zrežírovali!!! Později mi tři velitelé vězeňské stráže, nezávisle na sobě soucitně řekli, že tohle se v ČR děje běžně a že to co nám udělali je hnus!! To tedy žijeme v pěkné zemi!!! Bůh ví, kolik nevinných lidí sedí ve vězení!!!
  8. Vrcholem této soudní frašky bylo, že Předseda senátu zakazoval mému advokátovi pokládat některé otázky při hlavním líčení. Dokonce mu vyhrožoval, že mu vezme slovo!
<
>


Další článek >>