OBĚTI ČESKÉ JUSTICECesta do Bratislavy za Matěm a Andresovo oznámení, že Jáno je mrtvý pod výhrůžkou, že když nedostane 10 tisíc dolarů, vraždu Jána na mě hodí

V této kauze je důležité zjistit, kdy a jakým způsobem jsem se dozvěděl, že Jáno je mrtvý a jak jsem na tuto zprávu reagoval! Proto je velice důležité zjistit odpověď na dvě otázky:

„Kdy a jakým způsobem jsem se dozvěděl, že Jáno je mrtvý?

„ Jak jsem na tuto zprávu reagoval?“

Ve své výpovědi u soudu jsem uvedl, že zhruba rok jsem žil v přesvědčení, že Jáno žije spokojeným životem v Thajsku, než za mnou přijel Andres s tím, že Jáno údajně v Thajsku udělal „průser“.

  • Má výpověď o oznámení mi Andresem, že Jáno v Thajsku udělal „průser“:

 strana 8 -  9, Má výpověď u soudu – přepis z nahrávky:

„Rok byl úplný klid. Já jsem ho během roku, jsem ho seznámil  s jeho přítelkyní, seznámil jsem ho s kamarády, seznámil jsem ho s Laďou Hubnerem juniorem, s Laďou Hubnerem seniorem, pro ty začal pracovat. Oni mají kamionovou dopravu, takže pro ně jezdil do Německa vyřizovat nějaká auta, co já vím. Všechno bylo v pohodě.

Ale zrovna v období, kdy jsem se začal vídat se svojí přítelkyní Lenkou, tak - nevím, jak to bylo, já jsem jí potkal 22. srpna, pardon, 22. srpna jsem jí potkal a nějak potom - bylo to na začátku našeho vztahu, mi Andres zavolal, že se mnou potřebuje mluvit, že je průser, že je velký problém, prý. To už jsem Bydlel, to už jsem bydlel v Mečislavově ulici, to už jsem nebydlel na Barrandově, to už jsem bydlel v Nuslích vlastně jakoby v tom bytě, který Vám tady pan doktor Keprle, pardon, dával. Přijel za mnou před barák, začali jsme se procházet okolo baráku a on mi vypráví, že ten Slovák je úplný debil, že v té práci se prostě ožíral, že ho z té práce vyhodili , že neplatil nájem , že jeho lidem vlastně vznikly náklady nějaké a že ...

03:05 - Předseda senátu: Pardon, máte na mysli v tom Thajsku nebo kde?

K dotazu předsedy senátu, zda má na mysli náklady v Thajsku, obžalovaný uvádí: V Thajsku. Ano v Thajsku.

 Že jeho lidé se mu ozvali s tím, že z té práce, co měl domluvenou vlastně v tom jihu Thajsku, že dělal problémy, že se tam opíjel, a že ho majitel vyhodil, že nemá peníze k zaplacení nájmu, že mu zařizovali byt prostě, a že to úplný debil, že to nebylo v dohodě, že jim vznikly nové náklady. A že všechno, co zase znovu zařídí bude chtít 10 tisíc dolarů, aby se zařídilo vlastně všechno znovu, novou práci, nové ubytování a zaplatily se náklady, že chce 10 tisíc dolarů. Já jsem říkal, že se zbláznil, že jako nemůže takhle po roce prostě přijet s tím, že chce 10 tisíc dolarů, že to nebylo vůbec v dohodě. A on mi říká, že by mi radil, abych jel za Matěm a řekl Maťovi o těch 10 tisíc dolarů, ať to za něj zaplatí. Já jsem říkal, že pochybuju, že to za něj Maťo zaplatí, prostě, že jako že říkám, že o tom prostě pochybuji. On pořád do mě tlačil, prostě že tam musím jet, že to je velký problém, že nevím, co je on a jeho lidi zač. Jsem říkal, ať se uklidní, ať se se mnou takhle nebaví prostě, že na to nejsem zvědavý, říkám, že vyřešíme, že se to dá vyřešit v klidu, že tam prostě zajedu a že se ho zeptám.“

V tuto chvíli mi Andres situaci podal tak, že Maťo musí Jánovi pomoct a zaplatit za něho 10 tis dolarů, aby zařídil vše znovu a aby zaplatil už vzniklé náklady! Tedy mě postavil do situace, ve které Jáno už údajně dlužil peníze jeho lidem a nemá, jak by jim zaplatil a Maťo mu musí pomoc. Tato situace nastala někdy v říjnu nebo listopadu roku 2013!

I přesto, že tyto informace jsem obdržel od Andrese, je soud zpochybnil a do svého rozsudku napsal:

  • Rozsudek soudu I. stupně o požadovaných penězích Andresem:

 strana 46, Rozsudek 2T44/2016:

„Není také zřejmý důvod, proč by měl Andres chtít po Brůčkovi a Buchelovi posléze nějaké peníze za problémy, které měl poškozený v Thajsku udělat, když Brůček ani Buchel neměli cestu poškozeného do ciziny ani původně hradit- měla to být věc samotného poškozeného – a Andres měl pouze zařídit dopravu poškozeného do Thajska.“

Za prvé: Andres neměl pouze zařizovat cestu do Thajska, jak soud mylně a účelově uvádí, ale měl také zařídit zázemí v Thajsku! A Andres lidi, kteří vše v Thajsku zařizovali, označoval za svoje lidi, tedy lidi, kteří k němu patří. Tedy jejich problémy byly i jeho problémy a musel je řešit, což je logické.

Za druhé: Jak už teď všichni víme, tak Jáno do Thajska nikdy neodletěl, protože ho Andres s Foubíkem zabili v den, kdy odjížděl z hotelu Dům. Tedy už v tu dobu byl přes jeden rok mrtvý a tak logicky nemohl Andresovi nic zaplatit za vymyšlené nové náklady, které ani nevznikly. Andres nejspíš doufal, že pokud předloží Maťovi příběh o tom, že Jáno má problémy v Thajsku, tak mu jako jeho kamarád pomůže a zároveň situaci stavil do pozice, ve které to Maťo za něho zaplatit musí, protože Maťo byl ten, kdo se za Jána zaručoval a s Jánem vše řešil.

Za třetí: A hlavně, o celém tomto příběhu jsme já a Maťo měli pochybnosti! O Andresově historce o problémech Jána v Thajsku, vzniklých nákladech a odmítnutí Maťa cokoli za Jána platit, uvádím níže v tomto bodě.

Za čtvrté: Andresovy došly peníze a chtěl další. V té době Andres začínal žít se svojí přítelkyní, se kterou jsem ho seznámil. Vzpomínám si, že měl stále finanční problémy, což vypověděl ve své výpovědi i Foubík. A tak si řekl, že si o peníze řekne tímto způsobem, o kterém si myslel, že mu asi nejspíš vyjde. I sám Andres ve své výpovědi uvedl, že všechny peníze z vraždy investoval do své firmy a osobního života a že mu nic z vraždy nezbylo, že měl velké finanční výdaje!

  • Andres o svých finančních výdajích za rok 2012 a 2013:

strana 19, Andres u soudu – přepis nahrávky:

„Předseda senátu: Jak jste naložil s těmi penězi Vy?

Obž. Andres: Já jsem je, část jsem dal do společnosti a část jsem použil na svůj život. Tzn. nájem, placení telefonu a takové věci.

01:29:18 - Předseda senátu: V době, kdy Vás, když jste byl brán do vazby za ten jiný skutek, měl jste z těch peněz ještě něco?

Obž. Andres: Ne. To jsem neměl. Protože vlastně jak v průběhu konce roku 2012, tak v průběhu roku 2013, tak jsme nakoupili do společnosti další tři nebo čtyři auta. Přibrali jsme si ten hotel, byly docela velké hotovostní výdaje, takže nebylo, jak bych mohl ty peníze ušetřit.“

Takže jeho motiv, proč požadoval 10 tisíc dolarů je naprosto zřejmý, protože potřeboval za každou cenu peníze! Potřeboval živit svojí firmu a i osobní život s novou přítelkyní, se kterou jsem ho seznámil! Andres samozřejmě o této situaci ve své výpovědi nemluví!

Dále ve své výpovědi o cestě za Maťem do Bratislavy a rozhovoru s ním, uvádím:

  • Má výpověď o cestě za Maťem do Bratislavy, říci mu, co mi řekl Andres:

strana 9, výpověď Petr Brůček u soudu – přepis nahrávky:

 

„03:07 - Já jsem říkal, pak jsem řekl holce, že jí vezmu alespoň na víkend do Bratislavy, prostě že jí alespoň představím Maťovi taky a že si tam uděláme hezký víkend a že mezitím to řeknu Maťovi. S tím jsme se domluvili, že se v neděli vrátím a že mu dám vědět. Přijel jsem do Bratislavy, Maťo nám zařídil hotel, šli jsme večer do klubu - myslím, že se jmenuje Antinory, Antinory se jmenuje, Antinory, Antinory. A, jo, to je vlastně klub jeho kamaráda. Tam jsme se vlastně bavili a pak jsme, pak jsme došli vlastně ven před restauraci a diskotéku. Já jsem mu říkal, co mi říkal Andres. Že chce teď nově 10 tisíc dolarů prostě za to, co mi řekl. Maťo mi říkal, že se úplně zbláznil, že nic takového, že nic takového prostě platit nebude. Že se prostě úplně zešílel jakoby. A s tím jsme se vlastně dohodli, že to vlastně, že to vlastně dělat nebudeme. Že to platit nebudeme prostě, že to platit nebude on. S tím, že tedy jsme se dohodli, že to dělat nebudu, že se to nezaplatí prostě, no.“

Tedy uvádím, že jsem vzal mojí přítelkyni do Bratislavy na víkend a v Bratislavě jsem Maťovi řekl, co Andres požaduje. A že Maťo logicky odmítl cokoli za Jána platit, jak jsem předpokládal!. Pří té příležitosti jsem seznámil Maťa s mojí přítelkyní.

Moje přítelkyně cestu do Bratislavy na začátku našeho vztahu potvrzuje.

  • Výpověď mé přítelkyně  o cestě do Bratislavy:

 strana 3, výpověď přítelkyně Brůčka. u soudu – přepis nahrávky:

„Předseda senátu: Pana Mateje Buchela znáte?

Přítelkyně : Znám

Předseda senátu: Můžete nám říct od kdy?

Přítelkyně : S Péťou jsme se seznámili v srpnu v roce 2013 a podruhé, jak jsem jela na víkend do Prahy, tak mě Péťa vzal na výlet na Slovensko a tam mě seznámil se svým kamarádem Matějem, kde jsme šli spolu na večeři.“

I má přítelkyně potvrzuje cestu do Bratislavy a také cestu spojuje se seznámením s Maťem. Víc k věci uvést nemůže, protože jsem jí neříkal co se děje a proč tam jedeme. Ale do Bratislavy jsme jeli až někdy v říjnu nebo v listopadu. Přítelkyně si letní období spletla se Šumavou, kde má moje rodina chatu. Tam jsme jeli hned na začátku v době, kdy jsme spolu ještě nechodili, hned druhý víkend po našem seznámení. Seznámili jsme se 22. srpna 2013 v Praze.

Setkání v Bratislavě potvrzuje i Maťo.

  • Maťova výpověď o setkání v Bratislavě:

 strana 6, Maťova výpověď u soudu – přepis nahrávky:

„Předseda senátu: Když, nebo resp. říkal Vám pan Brůček někdy, že by pan Andres po něm chtěl v souvislosti s panem poškozeným nějaké peníze?

Obž. Buchel: To, to, to říkal potom. Po, asi po roce přišel s tím, že ti lidé, že ještě chtějí nějaké prachy, že, že prostě tam nadělal nějakou neplechu, abych tak řekl, a prostě mně to i tak jako že sedělo na něho. Ale proč bych to měl platit já? Jako, nevidím v tom důvod. Já jsem i řekl, on mi říkal, že ten dotyčný, co to, co to, co to řešil, že si mě může najít v Bratislavě, ale jsou takové jako, když mě neviděl jako. Já jsem to nebral nějak, neřešil jsem to prostě.“

Maťo uvádí, že tak jak znal Jána mu historka o údajných problémech v Thajsku na něho seděla, ale zaplacení peněz odmítl, protože proč by to za něj měl platit on, když to nebyla jeho věc a pouze chtěl jen pomoci.

  • Má výpověď o cestě z Bratislavy a setkání se s Andresem na benzínce OMV u Impexaru:

Str. 9, výpověď u soudu Petr Brůček – přepis nahrávky:

„V neděli mě už Andres naháněl, že kdy se vrátím zpátky do Prahy. Já jsem se vracel vlastně s holkou, protože jsem jí ještě vezl vlastně do Ostravy, do Ostravy, pardon, na vlak jsem jí vezl ještě. Ona jakoby jela do Ostravy. A on mi říkal, že za jak dlouho tam budu. Já jsem říkal, že asi za hodinu, že asi za hodinu prostě budu v Praze. On říkal, že na mě počká na benzínce, vlastně u - jak je, jak je Impexcar. Teď tam vlastně už není, tenkrát tam ještě byl, OMV, je to vlastně na té hlavní, jak se jede z Brna. Tam vlastně na mě počkal, já jsem tam přijel s holkou, vystoupil jsem z auta, venku jsem mu tedy sdělil, že Maťo nic platit nebude. Že, pardon, Maťo nic platit nebude, že se mu to zdá nesmyslné a ještě jsem se zeptal se, jestli těm lidem věří prostě, že se takhle po roce jakoby ozvali, že je to prostě divné. Že takhle by mohli chtít přijít 10x prostě, jako že zaplatí se jednou a 10x si přijdou. On se začal vztekat, že on a jeho lidé, že by mu nikdy nelhali prostě a že ty peníze prostě chce. A že teď bruslíme na hodně tenkém ledě, že vůbec nevíme, co jsou oni zač, že se nám to může hodně, jako rychle vymstít. Jako já jsem to vůbec nepochopil, protože do té doby, do té doby jsem prostě s ním byl úplně v pohodě, prostě byli jsme kamarádi prostě. Nechápal jsem, že najednou prostě mu přeskočilo a začal se mnou bavit takhle jako s nějakým blbečkem, tak to řeknu prostě. Já jsem ho jakoby poslal, se dá říct, jakoby někam. Já jsem říkal, že jestli se se mnou chceš bavit takhle, tímhle způsobem, tak se nebudeme bavit vůbec prostě. On mi říkal, že mi dává ještě 2 dny na rozmyšlenou. Mně a Maťovi. Že dává 2 dny na rozmyšlenou prostě. Abychom si to jako pořádně rozmysleli, než bude pozdě. S tím já jsem odjel domů prostě. Hodil jsem holku na vlak, odjel jsem domů, říkal jsem, že úplně - prostě jsem to neřešil - říkal jsem, že mu asi hráblo.“

Tedy jsem Andresovi řekl, že Maťo nic za Jána platit nebude a projevil jsem pochybnosti o věrohodnosti příběhu od jeho lidí v Thajsku. Andres mi začal vyhrožovat. Přítelkyně seděla v autě a tak o tom, co mi říkal Andres neví, a ani jsem jí nic neříkal. Nebyla to její věc. Jen nás viděla stát venku. Má přítelkyně schůzku s Andresem na benzínce také popisuje.

  • Výpověď  mé přítelkyně o tom, kde všude viděla Andrese:

Str. 1, výpověď přítelkyně  pana Brůčka. u soudu I. stupně- přepis nahrávky:

„Předseda senátu: Tak já Vás nejprve požádám, vy jste v přípravném řízení využila svého práva a nevypovídala, to je naprosto v pořádku a požádám Vás, zda by jste v tuto chvíli se vyjádřila k jednotlivým osobám, zdali je znáte a pokud ano odkud je znáte, jaký je mezi vámi vztah. Nejprve se zeptám na pana Jakuba Andrese?

Přítelkyně: Viděla jsem ho dvakrát.

Předseda senátu: Můžete říci, při jaké příležitosti?

Přítelkyně : Jednou, když jsme šli s mým přítelem na večeři a podruhé u pumpy, když jsme jeli s přítelem na Šumavu na chatu.

Předseda senátu: Vaším přítelem, když říkáte, koho máte na mysli, myslíte zde přítomného obžalovaného?

Přítelkyně : Petr Brůček

Předseda senátu: Zde přítomného obžalovaného?

Přítelkyně : Ano, zde obžalovaného.

Předseda senátu: Můžete říct, kdy jste pana Andrese viděla, kdy to bylo v těchto dvou případech?

Přítelkyně : Bylo to asi, bylo to v létě a bylo to asi v roce 2013 nebo 2014? Bylo to asi na začátku našeho vztahu, se domnívám.

Sice setkání s Andresem na benzínové pumpě spojuje s odjezdem na Šumavu na chatu, ale bylo to, když jsme se vraceli z Bratislavy! A to byl rok 2013, protože, jak správně uvedla, bylo to na začátku našeho vztahu. Přítelkyně byla u soudu ve velkém stresu a tak se jí to popletlo, což je v dané situaci pochopitelné. Ostatně, ve vší úctě k ženám, ženy mají s orientací a určením místa problémy, což je všeobecně známá věc.

Dále ve své výpovědi popisuji situaci, ve které mi Andres oznámil, že Jána zabili a začal mě vydírat, že na mě jeho vraždu hodí.

 

  • Má výpověď o oznámení mi Andresem, že Jána zabili:

Str. 9 - 10., výpověď u soudu Petr Brůček – přepis nahrávky:
 

„03:09 - Pak byl asi 10 dní klid, nebo 10 dní, 14 dní byl klid prostě. Jsem si myslel, že ho to pustilo. Pak za mnou přijel vlastně večer, mi volal, že je u mě před barákem. Ani mi nezavolal, že přijede, prostě, že je u mě před barákem v Nuslích. Ať jdu dolů prý. Já už jsem prostě jakoby čekal nějaký problém, že tam třeba přijel s těmi svými lidmi, jak o nich pořád mluvil, nebo tam jako, já jsem dělal bojové sporty, takže jsem se jich... nebál jsem se, že mě napadnou fyzicky, nebo - že bych se ubránil prostě, ale čekal jsem prostě nějakou zbraň, že to je bývalý voják prostě a ... no ... nicméně jsem šel dolů prostě. Sednul jsem si k němu do auta, on parkoval přímo vlastně, přímo před vchodem, jo, jak je vjezd. Sednul jsem si k němu do auta a říkám mu jako: Co se děje? Já jsem říkal, že jestli je to kvůli té samé věci prostě, že už si nemáme co říkat. On mi říká že: Co ty peníze? Znova. Já říkám: Vždyť jsem ti říkal, že prostě už ti to nedám, ty peníze. A on mi sdělil, že si to myslel. Oznámil, že Slovák je mrtvý, že ho zabili kvůli nám, že já a Maťo jsme vrazi, že jsme nechtěli zaplatit peníze za něj, že jsme ho prostě v tom nechali a že je mrtvý kvůli nám.

03:10 - Předseda senátu: Pardon, říkal Vám, kdy ho zabili?

 

 

Obž. Brůček: Ne. To neříkal. Že ... jo takhle, říkal mi, že asi nejspíš ho, že ho, že ho přivezli z Thajska. Od té doby, co já jsem mu řekl, že nezaplatíme. Tak ho přivezli z Thajska. To bylo ještě z toho rozhovoru, že vlastně jakoby, že jsme mu nechtěli pomoct a za trest ho prostě přivezli z Thajska. Že ho přivezli z Thajska a že říkal mi, že je zakopaný tady někde v lese. Neříkal mi kde. Říkal mi, že je někde v lese zakopaný. Já jsem se jako pousmál, jestli si ze mě dělá prostě srandu. Prostě jako, nevěřil jsem tomu. A najednou jsem si všiml, že má v ruce foťák a ten foťák rozsvítil a jak ho rozsvítil, jsem si všiml, že má mezi nohama zbraň prostě, nějakou černou. Nevím, jestli to byla plynovka nebo pravá. Já se ve zbraních nevyznám. Ten foťák mi podal a řekl: Podívej se, co jste udělali s Matěm. Já se podíval a tam byl nějaký člověk, tam ležel na zemi a měl v krvi obličej prostě. Já jsem ho nepoznal. Vůbec jakoby vůbec. Jako vůbec jsem nepoznal, kdo to je. Úplně jsem byl strnulý, říkám, si ze mě dělá srandu. On mi ten foťák zase bez jediného slova vzal a říká mi, že mu dlužím 10 tisíc dolarů, že ty peníze prostě chce a nějaké takové nesmysly, že mě varoval, že on a jeho lidi nejsou pro srandu někomu, že mi říkal, že toho budu litovat. Pak mi říkal, že jestli půjdu na policii, že abych nezapomněl, že má rodinu na prezídiu policejním, že to má podchycené, a že by se něco mohlo stát taky mé rodině. Že, řekl přímo slovo, řekl větu: Víš, jak já odpaluju věci. On mi vyprávěj příhody, jak chodí s výbušninou Perunit do lesa, tam jí umísťuje někam na stromy a pak to zdálky odpaluje a je to zajímavý pocit hrozně prostě - jakoby takováto síla. Jsem byl úplně strnutý s tím, že prostě mi ještě asi 3x zopakoval během rozhovoru, že záleží jenom na mně, jak se budu chovat. Mi ještě zopakoval 3x: Záleží, jak se budeš chovat. Taky mi sdělil, že tu vraždu může na mě kdykoli hodit, že na místě činu se najde moje DNA, věci, co měl na sobě oblečené, že bude mít prý. Že fotka té mrtvoly se najde někde u mě doma, že zavolá prostě na policajty a že to na mě kdykoli může hodit a znova zopakoval, že záleží na mně, jak se budu chovat. S tím on odjel. Já jsem byl úplně strnutý.“

Bohužel nemohu k této situaci předložit žádný důkaz. Rozhovor probíhal jen mezi Andresem a mnou. Ale co je zajímavé je, že Foubík ve své výpovědi uvedl, že se mu Andres svěřil, že se dostal do velkých problémů s Albánci, pro které údajně pracoval. Z toho vyplývá, že Andres potřeboval nutně peníze! V konfrontaci s Foubíkem Andres tyto problémy přiznal.

  • Foubíkova výpověď o Andresových problémech:

Str. 7, Protokol o výslechu obviněného, Foubík Michal, výslech 10. 2. 2016 ve 12:45.hod.:

„Ot: Proč jste se s panem Andresem stýkal dál i po té loupeži?

Odp: Protože jsem debil, za další mi slíbil, že mi dlužné peníze, těch 20 000,-, které si napůjčoval vrátí a za další jsem spolu provozovali air soft. Tudíž se mu úplně nešlo vyhnout.

……Ještě bych rád dodal, že pan Andres se mi v roce 2014 nebo 2013, nejsem si jistý, svěřil s tím, že když jsem se po dlouhé době viděli a řešili jsme ukončení mého působení ve společnosti Extra Group a tím finálně konečně splacení dluhu pana Andrese vůči mě, tak se mi svěřil s tím, že se podílel, resp. sám převážel minimálně 3 x z Holanska do Čech přes Německo drogy. Zmínil se o heroinu, minimálně 3 kg a svěřil se mi také s tím, že si najal jednou také svého kamaráda, známého, kterého ale při cestě zpět v Německu zatknuli. Pan Andres byl naštvaný, protože peníze za tyto zabavené drogy musel splácet Albáncům, pro které pracoval. To je vše, co k tomu vím.“

  • Konfrontace Andres VS Foubík o pašování drog:

Str. 28, Konfrontace mezi obviněným Foubíkem a obv. Andresem konané 7. 3. 2016 na PČR , ÚOOZ SKV, odborem násilí, Praha 1, Na Perštýně – přepis nahrávky:

„Foubík: No, to že právě tvrdíš, žes mě nemoh, žes mě nemoh ohrozit. Copak já vím, jaké máš kontakty? Zase jsme zpátky u toho. Jaký máš dobrá kontakty na ty mafiánce, Albánce, kterým jsi převážel ty drogy jaký? Nebo na ty Ukrajince?

Andres: Já jsem Albáncům žádné drogy nepřevážel.

F: Jasně. A teď zase lžeš ty.

A: Ne

F: Teď zase lžeš ty. Sám si se mi s tím chlubil, že jsi převážel 3 x nebo 4 x pro Albánce z Nizozemska přes Německo do Prahy a ještě k tomu, že ses pochlubil, že jel jednou jeden kluk a hned ho chytli.

A: Pozor…

F: A sedí v Německu.

A: Ano

F: Tím ses chlubil.

_________________________________________________________________________

1:27.15

A: Ne, nebylo to pro Albánce. Bylo to pro úplně někoho jinýho a dávno už je to nahlášený. Jo? Takže tohle to jsem docela rád, že to říkáš, protože z nějakejch jiných protokolů, je možný, že to pravda není, ale to je v pořádku. Ale já….

F: Mně jsi říkal o Albáncích.“

Tohle jsou zásadní informace, kterými policie disponuje. Toto je nejspíš důvod, proč najednou Andres z ničeho nic přišel s tím, že Jáno udělal v Thajsku „průser“ a chtěl 10 tisíc dolarů. Měl velké problémy nejspíš a potřeboval nutně peníze. Policie by nám měla poskytnout informace kdy,  se v těch problémech Andres ocitl.

Dále jsem ve své výpovědi uvedl:

  • Má výpověď o pokračování Andresova vydírání do doby než Andrese zatkli za loupež:

Str. 10 – 11, Výpověď u Soudu I. stupně Petr Brůček – přepis nahrávky:

„03:13 - Pár dní jsem přemýšlel, co mám dělat. Jestli mám jít na policii, jestli to mám říct Maťovi nebo jestli to je vůbec pravda, jestli si ze mě nedělá srandu, jestli to na mě zkouší jako. Zdálo se mi to, zdálo se mi to pravdivé, ale pořád jsem, pořád jsem přemýšlel nad tím, jestli to je vůbec pravda prostě no. On ještě asi 3x, 4x za mnou přijel a pořád mi vyprávěl, jaký to je pocit, že jsem vrah. Jo, pak už jsem mu přestal zvedat telefon, pak to vyšumělo prostě, vyšumělo to, jo. Přestal za mnou jezdit s tím, že mu pořád dlužím peníze. Pak, pak vlastně jsme se nevídali nějaký čas a těsně než ho zatkli, tak mi zavolal, že se mnou zase chce mluvit, že je před barákem. Tak jsem sešel dolů, úplně jsem trnul, co se bude dít a on si mě posadil do auta ... (pozn. Ve výpovědi uvádím, že to na čas vyšumělo, ale že zase za nějaký čas mě Andres kontaktoval znovu. To si pamatujte, protože tuto informaci v Rozsudku soudu I. stupně, kde shrnoval, co jsem vypověděl, zcela záměrně vynechal, aby ji do svého zdůvodnění označil jako nelogickou).

Předseda senátu: Jak dlouho to bylo zhruba poté, kdy Vám tedy oznámil, že ten Slovák je mrtvý? Byly to dny, měsíce, roky? (pozn. Zde mě Předseda senátu přerušil v mé výpovědi, když jsem chtěl popisovat, že mě Andres znovu kontaktoval po nějakém čase).

Obž. Brůček: Tohle je, se stalo, tohle se stalo někdy září - říjen, září - říjen - listopad možná 2013?

Předseda senátu: Máte na mysli, kdy Vám řekl, že ten Slovák je mrtvý?

Obž. Brůček: Ano, ano, ano. To se stalo vlastně rok na to, rok, asi po roce, co Slovák údajně odjel do Thajska, tak potom přijel - já nevím, kdy ho sebrali, jestli to bylo koncem roku 2014 nebo v polovině, nepamatuji si na to - prostě vím, že mi občas zavolal prostě, já jsem ten telefon potom nebral prostě. Vím, že to potom vyšumělo. (pozn. Andrese za loupež sebrala policie v polovině roku 2014, tedy vím, že jsem ho přes půl roku neviděl, než mne znovu kontaktoval).

Předseda senátu: Ještě se Vás zeptám - když Vám říkal, že ten Slovák je mrtvý, jak dlouho měl být ten Slovák mrtvý? Říkal Vám?

Obž. Brůček: Ne. To neříkal.

Předseda senátu: Jestli to měly být dny, týdny, měsíce? Jestli to nějak naznačil?

Obž. Brůček: Jo, takhle, podle toho, co on řekl, že přiletěl vlastně potom, co jsem mu řekl, že nezaplatím ty peníze, tak potom ho zabili údajně. Vlastně já jsem, vlastně, až vlastně, řekl mi, ještě mi řekl, že ho uškrtil. Že ho uškrtil a že jeden z jeho lidí ho střelil do krku. To mi ještě řekl vlastně v tom autě. Víc jsem vůbec nevěděl. A já jsem vlastně, co se vlastně pořádně stalo jsem zjistil vlastně, až když jsem četl ten spis. Když mě sebrala policie, jsem vlastně zjistil, co se stalo doopravdy. Já jsem vlastně žil v tom, že ho opravdu třeba přivezli kvůli tomu, že jsme s Matěm nezaplatili. Já jsem si to ještě dával za vinu nebo - rozumíte mi? No, to je ... no, ještě než ho zatkli, tak za mnou prostě přijel prostě, že se mnou chce mluvit, já jsem sešel tedy dolů, nevím, kdy to bylo. 3-4 (03:15:27 nesrozumitelné) Že má pro mě nabídku, že mu dlužím pořád 10 tisíc dolarů, že nezapomněl, abych si uvědomil, jak se mám chovat zase mi zopakoval. A říkal mi, že, že si těch 10 tisíc dolarů u něj splatím tím, že když zjistím od Ladi Hubnera, kde má byt v Dubaji, kde má klíče, karty a veškeré informace o tom bytě. Neříkal mi, co tam zamýšlí, prostě nic. Když tohle mu prostě zařídím, že tím to splatím a že se nemusím bát, že to na mě hodí. Já jsem mu říkal, že to neudělám v životě, že Laďa je jeden z mých nejlepších kamarádů, Jestli se nezbláznil prostě, že tohle fakt neudělám. On nebyl spokojený, pak za mnou ještě 2x-3x přijel, přemlouval mě prostě, že ať jsem rozumný, ať, ať nezapomínám, co a mě má. Já jsem pořád přemýšlel, jestli to je pravda nebo není. V té chvíli. Pořád jsem jakoby - zdálo se mi to pravdivé, ale jako nebyl jsem si stoprocentně jistý, jestli to na mě nezkouší pořád. Prostě, jestli opravdu je mrtvý jako. Ta fotka mohla být naaranžovaná, že jo prostě. No nic. Pak ho sebrali, já jsem dostal strach prostě, že se bude chtít zachránit tím, že to na mě hodí. Volal jsem jeho přítelkyni, začal jsem se s ní vídat prostě, začal jsem projevovat starost jakoby o něj, pozdravoval jsem ho vlastně do vězení a ...

Předseda senátu: Koho jste pozdravoval do vězení?

Obž. Brůček: Andrese. Já jsem to prostě ze strachu nebo z obavy, že to na mě hodí. Chtěl jsem jakoby, že jsem mu prostě nevyhověl, nechtěl jsem prostě, aby se mi pomstil tím, že to na mě hodí prostě. Měl jsem takové tušení jakoby špatné. Pozdravoval jsem ho prostě a takhle, no. Pak když mi ještě Laďa Hubner sdělil, že na jeho tátu vlastně si vymyslel, že ten tip vlastně na tu loupež má od jeho táty a že začal na všechny lidi všechno házet ve vězení, že tam jezdí generální inspekce, že si vymýšlí hovadiny, tak jsem dostal opravdu strach.“

Zde situaci popisuji do doby, než policie Andrese v polovině roku 2014 zatkla za loupež, při které údajně mučil fyzicky člověka, když byla doma přítomna i jeho těhotná přítelkyně. Bohužel ani na tyto situace nemám důkaz ani žádné jiné svědectví, vše probíhalo jen mezi mnou a Andresem. Ale v bodě 18. Mé obavy, že na mě Andres vraždu hodí a opomenutý důkaz, svědek Honza. Uvádím, jak se projevovaly mé obavy a svědky, které je mohou potvrdit.

Maťovi jsem nic z toho neříkal, protože jsem  tomu spíše nevěřil, než věřil a pokud by to byla pravda, tak jsem měl strach, že by mi to neodpustil, do rukou jakých lidí jsem Jána svěřil. Na policii jsem také nešel proto, že jsem tomu spíše nevěřil, než věřil a pokud bych to nechal přešetřit, bál jsem se veškerých možných problémů. Pokud by to bylo vymyšlené, tak by se o útěku dozvěděla policie, vše bych prozradil a zklamal bych tím i Maťa! Pokud by to vymyšlené nebylo, tak jsem byl přesvědčený, že Andres měl jistě připravený způsob, jak to na mě hodit, jak mi vyhrožoval! Jistě si každý z Vás řekne, že by to šel okamžitě ohlásit, ale nebyli jste v té situaci. Byla to opravdu šílená situace a člověk si může říkat, že ví, jak by se zachoval, ale až se v té situaci, o které jste přesvědčeni, že víte jak se zachovat, ocitnete  na vlastní kůži, najednou zjistíte, že realita je úplně jiná. To je život. I přes to, že   jsem ve své výpovědi výše jasně uvedl, že vše na čas „vyšumělo“ a pak mě Andres znovu kontaktoval a znovu navštěvoval do doby, než ho zavřeli za loupež. Soud tyto informace o dalším kontaktu do doby jeho zatčení záměrně ve shrnutí mé výpovědi vůbec neuvádí!

  • Rozsudek I. stupně – shrnutí mé výpovědi:

Str. 19, Rozsudek I. stupně 2 T 44/2016:

„Brůčkovi měl také ukázat ve fotoaparátu snímek zastřeleného poškozeného a znovu požadovat 10 000,- dolarů s tím, že jinak na něj vraždu poškozeného „hodí“. Nad touto pohrůžkou Brůček posléze přemýšlel a přestal Andresovi zvedat telefon s tím, že to nějak „vyšumělo“. Když Andrese zadrželi, dostal Brůček dle své výpovědi strach, že to na něj „hodí“, začal se stýkat s jeho přítelkyní, projevovat o něj starost, pozdravoval ho do vězení, přítelkyni Andrese dal částku 10 000,- Kč.“

Soud záměrně přeskočil informace o dalším kontaktu a vydírání ze strany Andrese, aby tím znevěrohodnil mou výpověď a mohl se do ní ve svém rozsudku opřít a označit ji za logiku postrádající!

  • Rozsudek I. stupně o výhrůžkách Andrese a požadování peněz:

Str. 46, Rozsudek I. stupně 2 T 44/2016:

„Naprosto neuvěřitelné je potom líčení Brůčka, že mu měl Andres tvrdit, že ze msty posléze poškozeného přepravili z Thajska zpět, aby jej zde následně zavraždili s tím, že soud neuvěřil ani tvrzení obž. Brůčka, že s pohrůžkou Andrese (kterého měl v tu chvíli vnímat jako nebezpečnou a nevyzpytatelnou) jej „namočí“ do vraždy poškozeného, ani se nesvěřil svému kamarádovi Buchelovi (který byl pochopitelně takovouto pohrůžkou také ohrožen). Takovéto jednání opět postrádá logiku včetně potom Brůčkem líčeného, že to nechalvyšumět“. Výpověď obžalovaných Brůčka a Buchela a jejich obhajobu má soud ostatními důkazy za bezpečně vyvrácenou.“

Soud naprosto přechází skutečnost, že toto jsou informace, které jsem obdržel od Andrese! Tedy informace, které mi byly Andresem sděleny, tak nechápu, z jakého důvodu je soud označuje za „naprosto neuvěřitelné“. To, že jsem to neřekl Maťovi, jsem soudu vysvětlil, jak je výše mnou zdůvodněno a pojem „vyšumět“ znamenal, že mě na čas s tím Andres přestal kontaktovat, já to viděl jako projev toho, že šlo jen o vymyšlenou, zinscenovanou historku, aby ze mne vymáčkl peníze a postrašil mne, jak jsem v duchu doufal, trochu se mi ulevilo, ale pak za mnou zase začal Andres jezdit, znovu mi to předhazovat, což soud záměrně přešel! Tento Rozsudek soudu naprosto postrádá logiku a je jen účelově vykonstruován!

 

Shrnutí : Takže na naše dvě otázky „Kdy a jakým způsobem jsem se dozvěděl, že je Jáno mrtvý? a „Jak jsem na tuto zprávu reagoval?jsme dostali odpovědi, že jeden rok po vraždě Jána mě Andres začal vydírat, že na mě vraždu hodí, když nedostane 10 tisíc dolarů! Do té doby jsem žil v tom, že Jáno žije spokojeným životem v Thajsku. Zjistili jsme, že jsem Andresově vymyšlenému příběhu spíše nevěřil  než věřil a proto jsem Maťovi ani policii nic neřekl.  Zjistili jsme, že Andres měl finanční problémy a dlužil peníze Albáncům za drogy a proto nejspíš přišel s vymyšlenou historkou o vzniklých nákladech Jána V Thajsku. Zjistili jsme, že jsem měl obavy, aby na mě Andres vraždu nehodil.

Shrnutí soudů: Tyto skutečnosti označují za logiku postrádající a za „naprosto neuvěřitelné“. Dalo by se říci, že celý rozsudek soudů je velkou obhajobou Andresovy vymyšlené verze!

<
>